Živly hrozí a lidé se brání

Povodeň 1997 – místo činu Morava
Povodeň v roce 1997 na Moravě byla následkem dvou vln dešťů. Začátkem června napršelo 30 – 80 mm za den a nebylo výjimkou i 180 mm, zvláště v oblasti Jeseníků. Druhá vlna přišla zhruba o dva týdny později. Jelikož byla půda nasycena již z první vlny, při druhé voda jen protekla z hor přímo do měst. V porovnání s průměrem z let 1961 – 1990 napršelo za 5 dní během první vlny 60 % celoročního úhrnu srážek a při druhé vlně dalších 20 %.

Povodeň 2002 – místo činu Čechy
I o 5 let později v Čechách byly povodně následkem dvou po sobě jdoucích vln dešťů. První přišla ve dnech 6. – 8. srpna a druhá o tři dny později. Během první vlny napršelo podobně jako v roce 1997 kolem 80 mm denně, místy i 180 mm. Druhá vlna byla stejně vydatná a navíc oproti Moravě 1997 následovala jen s malým časovým odstupem. Dalším podstatným rozdílem bylo, že odtok byl soustředěn pouze do Vltavy a následně Labe a bylo potřeba odvést vodu z rozsáhlejšího území.

Blíže k jarním povodním
Povodně z letošního jara nebyly sice tak rozsáhlé, přesto nadělaly stamilionové škody. Jejich primární příčinou nebyly tentokrát vydatné deště, ale spíše dlouhotrvající zima a následná prudká změna teploty, která způsobila masivní tání. Z údajů České asociace pojišťoven vyplývá,  že členským pojišťovnám ČAP, jež šetří škody u svých klientů, bylo k 9. květnu 2006 nahlášeno 12.442 škodných událostí v hodnotě 700 mil. korun. Následkem na sníh bohaté zimy se letošní jarní povodně týkaly velké části republiky. Zatímco v roce 1997 povodně zasáhly Slezsko a Moravu a v roce 2002 Čechy v pásu mezi Šumavou a Děčínem, tak letos jsou hlášeny škody od Znojma přes širokou oblast až k Děčínu. Rozvodněná byla většina malých a středních řek a následně i všechny velké řeky, jako Morava, Sázava, Vltava, Ohře a Labe.

Záplavy přitom nemusejí mít podobu rozsáhlé celonárodní katastrofy. Stačí, pokud po větším přívalovém dešti proteče skrz rodinný dům voda z pole, nebo když se rozvodní nedaleký potůček. I tyto živelné události, které se přihodí po celé zemi několikrát do roka, mají pro jednotlivce podobné následky, jako velké povodně. Mnohdy mohou být způsobené škody ještě větší, protože katastrofa přijde znenadání. Není možné včas odnést cennosti mimo dům nebo do vyšších pater a alespoň trochu se tak připravit na nečekanou návštěvu a přinejmenším částečně zamezit škodám.

Nejčastěji škodí sníh a led
Spoušť nezůstává jen po vodě, ale i po sněhu. Dokonce sníh a led jsou nejčastějšími původci neštěstí. V roce 2005 měly tyto dvě příčiny za následek podle statistik České pojišťovny téměř 10,5 tisíc pojistných případů. Česká pojišťovna eviduje za letošní zimu celkem 33.500 pojistných událostí, což je v meziročním srovnání více než trojnásobně vyšší počet oproti roku 2005 a dokonce šestinásobně více než v roce 2004. I v dlouhodobém srovnání bychom nenašli mnoho let podobně krutou zimu. S růstem počtu pojistných událostí narostlo i pojistné plnění, které téměř dosáhlo hranice jedné miliardy korun. Jestliže nemáte dům pod žádným kopcem ani v blízkosti řeky, a proti sněhu máte hodně skloněnou střechu, hrozí ještě vítr. Škody mohou být v řádu stokorun, pokud dojde jen k poškození několika tašek na střeše, ale i milionů, pokud vám vítr odnese střechu celou. Nebezpečí plyne i ze stromů a sloupů stojících v okolí obydlí, které mohou svým pádem způsobit dosti výrazné škody na majetku.

Zdroj: Česká pojišťovna

Pojišťovny tlumí krutost živlů
V roce 1997 škody z povodní dosáhly 62,6 mld. Kč. Z toho 39,2 mld. bylo na nemovitostech, z čehož pojišťovny zaplatily klientům celkem 9,7 mld. Kč. Toto nízké číslo je následkem nedostatečného rozsahu pojištění majetku. Klienti si tento fakt následně uvědomili, což dokládá i výrazné zvýšení vyplacených pojistných plnění po povodních v roce 2002.

Při povodních v roce 2002 celkové škody dosáhly 73 mld. Kč, z čehož pojišťovny ale hradily už přibližně polovinu, což je výrazně více než v prvním případě na Moravě. „Je to zejména proto, že klienti se ze záplav roku 1997 poučili a lépe si pojistili svůj majetek. Druhým faktorem bylo i to, že povodeň roku 2002 zasáhla větší města, kde jsou objekty pojištěny na vyšší částky a také je zde větší množství podnikatelů a firem,“ vysvětluje tiskový mluvčí České pojišťovny Václav Bálek.

Jak je zřejmé z údajů České asociace pojišťoven, předepsané pojistné pojištění staveb a domácností se v letech 2001 až 2005 více než zdvojnásobilo, ale jeho procentuální podíl na celkovém pojistném zůstává od roku 2002 víceméně stejný. „Procentuální podíl neživotního pojištění se sice snížil ve prospěch pojištění životního, což je v tomto období vcelku logické, protože začaly platit nové daňové zákony a klienti si mohli zaplacené pojistné za určité typy životních pojištění odečíst z daní. Na druhou stranu pojištění staveb a domácností rostlo stejně rychle jako celý pojistný trh, což svědčí o zvýšeném zájmu ochrany svého majetku ze strany klientů,“ doplnil Bálek.

Tabulka: Předepsané pojistné pro majetkové pojištění

Zdroj: ČAP

Inventura smluv jednou za dva roky
Celkový počet nahlášených pojistných událostí z roku 1997 dosáhl 117 tisíc. Toto číslo převyšuje počet nahlášených pojistných událostí ze srpna 2002, kdy jich bylo nahlášeno něco přes 82 tisíc. Na o 30 tisíc méně škod tedy připadá o 10 miliard větší škoda, tj. je zde patrný trend nárůstu hodnoty majetku. Neděje se tak v řádu desetiletí, ale spíše let. S tímto faktem souvisí jeden velký problém většiny pojištěných, a tím je podpojištěnost! „V průběhu několika málo let si lidé pořizují do domácnosti stále modernější a nákladnější vybavení. Ne každý si ale uvědomuje, že pojistná smlouva je nastavena na určité limity, které je potřeba průběžně upravovat, aby odpovídaly hodnotě našeho majetku. Mění se tím i cena pojištění, ale rozhodně je lepší zaplatit o nějakou stokorunu ročně více, než později zjistit, že většina vybavení bytu není pojištěna vůbec,“ vysvětluje Václav Bálek.  Česká pojišťovna na základě zkušenosti svých likvidátorů a pracovníků klientského servisu odhaduje, že podpojištěnost se týká téměř každé druhé smlouvy na pojištění staveb a domácnosti. „Našim klientům proto při každé příležitosti doporučujeme pravidelnou inventuru smluv o pojištění majetku, a to přibližně každé dva roky,“ doplňuje Bálek.

Zdroj: Tisková zpráva ČP