Exekuce, to je slovo, které málokdo slyší rád. Přesto se může stát, že jednoho dne se stane skutečností. Dneska se proto podíváme, za co všechno vám daňová exekuce může hrozit a jak postupovat v případě doručení exekučního příkazu.
Na co se vztahuje exekuce?
Nezaplatíte-li daňový nedoplatek včetně nedoplatku na pokutách v zákonné lhůtě, zpravidla vás správce daně vyzve, abyste daňový nedoplatek zaplatil v náhradní lhůtě. Jestliže nedoplatek není uhrazen ani v náhradní lhůtě přikročí správce daně k vymáhání daňového nedoplatku. Vymáhání lze však zahájit i bez výzvy, pokud hrozí nebezpečí, že účel vymáhání bude zmařen, nepřistoupí-li se k vymáhání neprodleně. Vymáhání nedoplatku provádí správce daně, u něhož je daňový dlužník evidován. O provedení exekuce může správce daně požádat též soud nebo soudního exekutora.
Daňovou exekuci provádí správce daně vydáním exekučního příkazu na:
-
pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank nebo jiné pohledávky,
-
srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky apod.,
-
prodej movitých věcí,
-
prodej nemovitostí.
Daňový dlužník má přitom povinnost uhradit i exekuční náklady. Přitom jediná osoba, která může reagovat na exekuční příkaz je příjemce rozhodnutí. Naštěstí je možné se správcem daně jednat o způsobu zaplacení dlužné daně, a to o splátkách, posečkání nebo dokonce i prominutí daňového nedoplatku.
Co když je to neoprávněné?
Všechny osoby, kterým se exekuční příkaz doručuje mohou proti němu podat do 15 dnů námitky. O námitkách rozhodne správce daně, který exekuci nařídil. Pokud byla zahájena exekuce bez předchozí výzvy k zaplacení daňového nedoplatku v náhradní lhůtě, je proti exekučnímu příkazu daňovému dlužníkovi nebo ručiteli připuštěno odvolání. Daňový subjekt může uplatnit námitku proti jakémukoliv úkonu správce daně v souvislosti s řízením vymáhacím a zajišťovacím.
Odvolání musí obsahovat tyto náležitosti:
-
přesné označení správce daně,
-
přesné označení odvolatele,
-
číslo jednací, případně číslo platebního výměru nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,
-
uvedení rozporu s právními předpisy či skutkovým stavem nebo jiné důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí,
-
návrh důkazních prostředků k tvrzením v odvolání uvedeným, není-li odvoláním namítán jen rozpor s právními předpisy,
-
navrhované změny či zrušení rozhodnutí.
Zdroj: Česká daňová správa