OECD: Zemědělské dotace ve vyspělém světě nadále příliš vysoké

Reformy zemědělské politiky měly ve vyspělém světě dosud nevyrovnaný průběh, i když posledních 20 let je zřetelný pokles celkové podpory a zvláště podpory produkce. Ještě v letech 1986-88 byl poměr subvencí k hrubým farmářským příjmům 37 procent.

Za hlavní nástroje podpory označuje OECD dovozní cla, exportní subvence a domácí produkční dotace. "Tato opatření závažně deformují produkci, trhy a obchod. V oblasti OECD je nutné udělat mnohem více k zacílení politiky tak, aby dosahovala zamýšlených cílů," uvedla OECD ve výroční studii. Organizace konstatovala, že zemím OECD se podařilo do značné míry změnit formu subvencí a omezit podporu výroby.

Evropská unie vydala loni na zemědělství 133,8 miliardy dolarů, o 2,3 miliardy méně než předloni. Japonsko snížilo svou podporu o dvě miliardy na 47,4 miliardy a USA ji omezily o 200 milionů na 42,7 miliardy USD. OECD započítává jednak hodnotu přímých subvencí a tržní podpory, placených daňovým poplatníky, i nepřímou podporu prostřednictvím vyšších cen pro spotřebitele.

OECD vidí určitou naději v tom, že se v nynějších jednáních podaří sjednat dohoda o liberalizaci obchodu v rámci současného kola jednání Světové obchodní organizace. Právě zemědělské subvence jsou v těchto jednáních nejspornějším bodem. "Existuje příležitost reformovat zemědělskou politiku na mnohostranném základě snížením celních bariér a omezením nejškodlivějších forem podpory," uvádí zpráva.

Z hlediska absolutního objemu podpory sice vede EU, co se týče poměru k farmářským příjmům je však podpora nejvyšší ve Švýcarsku, Norsku, Jižní Koreji, na Islandu a v Japonsku. Zatímco EU je v tomto měření šestá se 33 procenty, před ní je Japonsko s 58 procenty a nejvýše Švýcarsko s 68 procenty. Naopak podpora v USA je jen 16 procent a v Austrálii a na Novém Zélandu se pohybuje v jednociferných číslech.