ČSÚ: Tempo růstu výdajů domácností na pojištění se snižuje

Neživotní pojištění, tedy hlavně pojištění majetku, se podle statistiků zřejmě zdá lidem drahé. Sazby majetkového pojištění po roce 2001 rostou po celém světě kvůli dražšímu zajištění, které je rozhodujícím faktorem pro sazby klientům. To je asi hlavní důvod, proč se lidé nepoučili ani z katastrofálních povodní v roce 2002, soudí ČSÚ. Výdaje na pojištění majetku sice v následujícím roce vzrostly o víc než desetinu, ale o rok později se o zhruba 13 procent propadly. Loni se meziročně zvýšily o půl procenta.

Také pojistný trh loni rostl pomaleji než celá ekonomika. Zatímco HDP v běžných cenách vzrostl loni o 7,1 procenta, pojistný trh podle předepsaného pojistného zaznamenal nárůst jen o 3,7 procenta. Tento vývoj způsobuje, že takzvaná pojištěnost, tedy podíl předepsaného pojistného k HDP, je v Česku poloviční proti průměru EU.

Ani životní pojištění lidé zřejmě ještě nevnímají jako jednu z možností, jak si spořit na stáří, uvádí ČSÚ. I tyto výdaje loni rostly pomaleji než mzdy. Zatímco mzdy a platy loni nominálně vzrostly o 6,2 procenta, do životních pojistek vložili Češi jen o 1,6 procenta víc peněz. Pojišťovny loni předepsaly pojistné na životním pojištění 44,9 miliardy korun a meziroční přírůstek tak činil jen 0,7 miliardy.

Přitom v letech 1994 až 2005 rostlo životní pojistné v průměru ročním tempem o víc než 16 procent. Důvodem je, že původní nasycenost těmito produkty byla v tuzemsku původně nízká. Příznivě tento vývoj ovlivnila i možnost odečítat v určité výši zaplacené pojistné z daňového základu. Lidé také mnohem víc vkládali vysoké jednorázové vklady, zatímco v posledních letech převládá běžně placené pojistné.