Analytici: Reforma financí v koaliční smlouvě může být přínosem

Podle Davida Marka z Patria Finance totiž snižování výdajů veřejných rozpočtů musí být při reformě veřejných financí klíčovou záležitostí. Daňová reforma není podle něj totéž, co reforma veřejných rozpočtů směřující k nižším schodkům. "Obě dvě reformy by měly být provedeny zároveň, ale v programu, který je teď představen, vidím důraz především na daňovou reformu a příliš malý důraz kladený na snižování schodků veřejných financí," uvedl Marek.

Samotná daňová reforma, i když je přínosem, totiž nemusí podle Marka v důsledku vést ke snižování deficitů rozpočtů. "Myslím si, že je správné snižovat přímé daně, ale snižovat základní sazbu DPH a prosadit nulovou sazbu je krok neslučitelný s cílem snížit schodek veřejných rozpočtů. Při současném stavu veřejných financí si to prostě nemůžeme dovolit." uvedl.

"Informacemi o možných úsporách na straně výdajů státního rozpočtu koaliční smlouva neoplývá," uvedl Pavel Sobíšek z HVB Bank. Podle něj se totiž převážná většina navrhovaných opatření týká příjmové strany rozpočtu a spočívá ve snížení či zjednodušení daní. "Taková opatření jsou nepochybně žádoucí pro zlepšení podnikatelského klimatu, ale sama o sobě deficit veřejných financí nesníží," uvedl.

Ekonomové se pozastavují i nad navrženými principy důchodové reformy. Sobíška udivuje, že finanční rovnováha systému je uvedena ve smlouvě až jako poslední bod. Marek zase postrádá v návrzích zavedení druhého pilíře důchodové reformy, tedy povinnost dobrovolného spoření na důchod.

Podle Marka totiž nezavedení druhého pilíře, ale pouze posílení dobrovolné složky spoření na důchody, je rizikem pro nedostatečně zodpovědné domácnosti. "Až se tyto lidé ocitnou v penzi, tak se mohou ucházet o jiné sociální dívky než bude základní důchod. Takže deficit se přesune z jedné části veřejných financí do jiné složky veřejných financí," dodal s tím, že druhý pilíř by byl užitečnější než posilování třetího pilíře.

Podle zveřejněného návrhu koaliční smlouvy by mělo docházet k postupnému snižování deficitu veřejných rozpočtů tak, aby byla splněna maastrichtská kritéria do roku 2008 a aby v následujícím funkčním období 2010 až 2014 bylo dosaženo vyrovnaného státního rozpočtu.

Reforma veřejných financí bude postavena na principu snížení daňové a odvodové zátěže, uplatnění zásady jediné sazby daní (u DPH s výjimkami) a zjednodušení daňového, sociálního a důchodového systému.

Deficit veřejných financí loni klesl na 2,59 procenta HDP z 2,86 procenta v roce 2004. Podle dubnového odhadu MF se letos ovšem deficit zvýší na 3,6 procenta HDP. Podle maastrichtských kriterií pro vstup do eurozóny by výše deficitu neměla přitom překročit tři procenta HDP.