Třetí největší ruský těžař ropy uvedl, že se s bankami řídícími emisi dohodl na ohodnocení celé společnosti na 60 až 80 miliard dolarů. Odhady hodnoty Rosněfti se přitom pohybovaly v širokém rozpětí od 35 miliard až po 120 miliard dolarů.
Rozpětí, v němž bude nakonec stanovena primární cena, bylo určeno na 5,85 až 7,85 dolaru za akcii, a to jak pro běžné akcie, tak pro akciové poukázky GDR, obchodované na zahraničních burzách. Základní nabídka bude mít hodnotu 8,5 miliardy USD; dodatečná opce, kterou mohou koupit a pak prodat manažerské banky, však může celkovou nabídku dostat na 10,8 až 11,6 miliardy dolarů.
Podle bankovních zdrojů by se prodej akcií měl uskutečnit 14. července, těsně před zahájením summitu skupiny G8 v Rusku. Kreml chce emisi akcií Rosněfti prezentovat jako svůj přínos k zajištění světové energetické bezpečnosti. Rusko bude v Petrohradě hostit lídry nejsilnějších ekonomik světa 15. až 17. července a zabezpečení světového zásobování energiemi pořadatelé určili jako hlavní téma jednání. Emise akcií Rosněfti má být signálem, že Rusko chce ve své energetice zahraniční investory.
V celé emisi figuruje asi třicítka zahraničních i domácích bank. Čtyřmi hlavními organizátory akce jsou ABN AMRO, JP Morgan, Morgan Stanley a Dresdner Kleinwort Wassestein. Ty mají na akci zvláštní zájem, protože Rusko emisí získá peníze na splacení svého dluhu 7,5 miliardy dolarů u těchto bank. Tento dluh je zajištěn právě akciemi Rosněfti a státu umožnil získat většinu na plynárenském monopolu Gazprom.
Rosněfť se dostala mezi největší ruské ropné firmy, když na konci roku 2004 koupila divizi Juganskněftěgaz od tehdejšího gigantu Jukos, ničeného obřími daňovými požadavky státu. Rosněfť se tak objemem produkce dostala na úroveň Lukoilu a britsko-ruského podniku TNK-BP. Rozbití Jukosu a vzestup Rosněfti se považují za snahu Kremlu nabýt zpět kontrolu nad sektorem energetiky.
Hodnota emise Rosněfti bude ve světovém porovnání zhruba na úrovni letošního úpisu čínské Bank of China. Dosud největším primárním úpisem akcií byla emise japonské telekomunikační společnosti NTT z roku 1998 za 18,4 miliardy dolarů, za ní je o miliardu nižší emise italské energetiky Enel z roku 1999 a třetí je Deutsche Telekom za 13 miliard dolarů z roku 1996.