Část ustanovení soud zrušil ke dni, kdy jeho rozhodnutí vyjde ve sbírce zákonů, část ponechal v platnosti až do příštího roku.
"Podstatu námitek navrhovatel shrnul tak, že napadená ustanovení porušují princip rovnosti a svobodu podnikání, a že požadavek bezúhonnosti a odborné způsobilosti nemá opodstatnění," uvedla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.
Podmínka bezúhonnosti sice podle Ústavního soudu má jistý smysl, ale její negativní dopad je zásadnější než pozitivní efekty. Ministerstvo zemědělství ustanovení vysvětlovalo tak, že má předejít zneužívání dotací pro zemědělce a veřejných financí. Podle Wagnerové by se však taková podmínka měla vázat až na poskytnutí dotace, nikoliv na samo podnikání v zemědělství. Proto soud ustanovení zrušil.
Novelu zákona o zemědělství prosazoval bývalý šéf rezortu Jaroslav Palas. Prezident Václav Klaus normu vetoval, Poslanecká sněmovna však jeho veto v únoru 2004 přehlasovala. Zákon tak vstoupil v platnost a nespokojení zákonodárci se obrátili na Ústavní soud.
Občanským demokratům se nelíbilo především zavádění přísnějších podmínek pro rolníky a farmáře. Lidé, kteří chtěli začít podnikat v zemědělství, museli podle kritizovaného zákona prokazovat svou bezúhonnost a odbornou způsobilost. Netýkalo se to však současných hospodářů, což podle stížnosti zakládá nerovné podmínky v podnikání. Poukazů na nerovnost bylo ve stížnosti více, týkaly se různých ustanovení zákona o zemědělství.