Platební morálka ČR se lepší, přesto patří k nejhorším v Evropě

Průzkum, který se koná pravidelně od roku 2002, se zaměřuje především na platební morálku a riziko ztrát z platebního styku. Neprovedených plateb je v Česku už třetí rok více než tři procenta, v Evropě je přitom průměrná míra nedobytných pohledávek 1,9 procenta. Podobně jako ČR jsou na tom například Pobaltské státy nebo Portugalsko, nejméně nesplacených pohledávek mají ve Finsku a Itálii.

Podle Klimeše lze sice v Česku pozorovat pozitivní trend, který zahrnuje i zkracující se zpoždění plateb, přesto jsou prý některé ukazatele ve srovnání se zbytkem Evropy varující. Dobu splatnosti čeští respondenti překračují o 14 procent častěji, než činí evropský průměr. Podíl pohledávek, které jsou starší než 90 dní, je 13,5 procenta. České lhůty splatnosti se pohybují kolem 20 dnů, takže jsou vzhledem k evropským relativně krátké, průměrné zpoždění platby ale bývá 23 dnů. Podniky tedy čekají na své peníze zhruba 47 dní. Vůbec nejpomalejší plátce pak mají v ČR úřady veřejné správy.

Další vývoj platební morálky prý mohou ovlivnit nová pravidla hodnocení úvěrových rizik a zjišťování kapitálové přiměřenosti bank, která v EU začnou platit od ledna 2007. Banky pak zřejmě přenesou více rizika na klienty, pro které bude složitější získat úvěr. Aby podnikatelé nezhoršili své úvěrové podmínky, budou platit přednostně bankám a nikoli dodavatelům. "Postižení dodavatelé budou sami platit pozdě a současně se stanou z pohledu bank rizikovějšími partnery, což jim zdraží čerpané úvěry," předpovídá Intrum Justitia v tiskové zprávě.

Trendy ve vývoji platebního rizika v celé Evropě jsou podle průzkumu mírně negativní. Doba splatnosti pohledávek se zvýšila z 57,3 dní v roce 2003 na 59,2 dní v roce 2005. Po předem domluvené lhůtě se v Evropě splácí 45 procent pohledávek v účetní hodnotě 250 miliard eur, objem zpožděných plateb tak od roku 2004 stoupl o 25 miliard eur. V tomto roce se podle krátkodobé předpovědi mají základní ukazatele i nadále mírně zhoršovat.

Sankce, které firmy i úřady uplatňují vůči svým dlužníkům, jsou přitom podle průzkumu poměrně mírné. Více než polovina respondentů upomíná dlužníky telefonicky nebo zadrží další dodávky, pouze pětina se ale uchýlí k připočítávání úroku za pozdní platbu.