Zahraniční investice putující do Česka byly v prvním čtvrtletí o 883,5 miliardy korun vyšší než tuzemské investice v zahraničí, v meziročním srovnání se tak schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí prohloubil o 70,3 miliardy korun. Nárůst schodku investiční pozice ČR vůči zahraničí souvisel s poklesem aktiv bankovního sektoru. Poměr schodku k HDP mírně poklesl na 29,1 procenta.
Pokles zahraničního dluhu se projevil především v poklesu krátkodobých závazků. "Podíl krátkodobých závazků se splatností pod jeden rok na celkovém zadlužení poklesl na 28 procent," uvedla ČNB.
Vývoj zahraničního dluhu byl ovlivněn výrazným snížením stavu vkladů zahraničních klientů v tuzemských obchodních bankách. Zároveň se snížil objem prostředků Evropské komise uložených na účtech u ČNB. Zahraniční závazky bankovního sektoru tak zaujímaly pouze 21 procent celkové zadluženosti.
V případě vládního a podnikového sektoru zadlužení naopak rostlo. Vláda vydala emisi dlouhodobých dluhopisů v zahraničí a pokračovala v čerpání úvěru od Evropské investiční banky na rozvoj školství a regionálních projektů. Na celkovém zadlužení se vládní sektor podílel 21 procenty, což je podle ČNB meziroční nárůst o tři procentní body.
Podnikový sektor zaznamenal růst zahraničního dluhu v souvislosti s čerpáním dodavatelských úvěrů. Naopak nižší čerpání bylo patrné u finančních úvěrů a úvěrů v rámci přímých investic.
Zastoupení závazků veřejného sektoru, což zahrnuje závazky vlády, závazky subjektů garantované vládou a závazky subjektů s většinovou účastí státu se splatností nad jeden rok, se v prvním čtvrtletí na dlouhodobém zahraničním dluhu nezměnilo a zůstalo na 42 procentech. Meziročně to představuje pokles o jeden procentní bod.