Vnitřní trh: Komise přijímá opatření, aby zajistila provádění právních předpisů EU ze strany 14 členských států

Komise se v případě Slovinska a Spojeného království obrátí na Evropský soudní dvůr ve věci neprovedení směrnice týkající se institucí poskytujících důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění. Komise předloží Soudnímu dvoru také případ Portugalska, které neprovedlo směrnici o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. Komise se dále rozhodla formálně požádat 12 členských států – Belgii, Estonsko, Francii, Irsko, Kypr, Maltu, Německo, Portugalsko, Řecko, Spojené království, Španělsko a Švédsko – o provedení směrnice týkající se práva na opětný prodej v oblasti autorského práva. Tyto žádosti mají podobu „odůvodněného stanoviska“, které je druhou fází řízení pro porušení Smlouvy podle článku 226 Smlouvy o ES. Neobdrží-li Komise do dvou měsíců uspokojivou odpověď, může věc předložit Evropskému soudnímu dvoru. Komise se také rozhodla v souladu s článkem 228 Smlouvy o ES zaslat výzvu, v níž je Spojené království žádáno o poskytnutí úplných informací o výkonu rozsudku Evropského soudního dvora ve věci provedení směrnice o uznávání odborných kvalifikací pro území Gibraltaru, a další výzvu, v níž se po Lucembursku požaduje poskytnutí úplných informací o výkonu rozsudku Evropského soudního dvora ve věci provedení směrnice o účetních pravidlech. Komise uvítala skutečnost, že již všechny členské státy mají provedenu směrnici o právní ochraně biotechnologických vynálezů.

Komisař pro vnitřní trh a služby Charlie McCreevy řekl: „Ačkoli členské státy v poslední době celkově dosáhly úctyhodného pokroku při provádění práva v oblasti jednotného trhu, některé z nich jsou bohužel stále pozadu. Upírají tak vlastně občanům a podnikům z celé Evropy plný prospěch z jednotného trhu a z opatření, která jejich vlády samy schválily. Komise bude členským státům se včasným prováděním právních předpisů v nejvyšší možné míře pomáhat, ale zároveň bude v případech, v nichž to bude třeba, nadále přijímat nápravná opatření.“

 
Instituce poskytující důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění – Slovinsko a Spojené království u Soudního dvora

Komise se rozhodla obrátit se v případě Slovinska a Spojeného království na Evropský soudní dvůr, neboť tyto země neprovedly do svého vnitrostátního práva směrnici 2003/41/ES o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi, nebo tak učinily pouze částečně. Tyto státy neodpověděly na odůvodněné stanovisko Komise zaslané v dubnu 2006. Uvedenou směrnici měly všechny členské státy provést do svého vnitrostátního práva do 23. září 2005.

Směrnice o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi je součástí akčního plánu pro finanční služby a završuje vnitřní trh, pokud jde o instituce poskytující důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění. Směrnice uznává, že se systémy důchodů ze zaměstnaneckého penzijního pojištění v jednotlivých členských státech značně liší, a stanoví harmonizovaná pravidla pro obezřetnostní dohled a kapitálové požadavky pro tyto instituce. Směrnice také stanoví pravidla pro přeshraniční poskytování důchodů ze zaměstnaneckého penzijního pojištění. Současná nerovnoměrná situace při provádění směrnice neumožňuje institucím penzijního pojištění poskytovat přeshraniční služby v rámci vnitřního trhu za rovných podmínek.

 
Reorganizace a likvidace úvěrových institucí – Portugalsko

Komise se rozhodla předložit Evropskému soudnímu dvoru případ Portugalska, protože do vnitrostátního práva neprovedlo směrnici 2001/24/ES o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. Směrnice stanoví, že v případě úpadku úvěrové instituce s pobočkami v různých členských státech je likvidace předmětem jediného konkurzního řízení, které se zahajuje v tom členském státě, kde má úvěrová instituce sídlo (rovněž označovaném jako domovský stát), a řídí se výhradně úpadkovým právem domovského státu. Dokud směrnice není plně provedena všemi členskými státy, existuje riziko střetu jurisdikcí a není zaručeno rovné zacházení s věřiteli v různých členských státech. Portugalsko dosud Komisi nesdělilo žádná opatření k provedení směrnice do vnitrostátního práva, třebaže lhůta pro provedení uplynula 5. května 2004 a v červenci 2005 bylo Portugalsku zasláno odůvodněné stanovisko.

 
Směrnice týkající se práva na opětný prodej – Belgie, Estonsko, Francie, Irsko, Kypr, Malta, Německo, Portugalsko, Řecko, Spojené království, Španělsko a Švédsko

Komise se rozhodla zaslat uvedeným 12 členským státům odůvodněné stanovisko ve věci neprovedení směrnice týkající se práva na opětný prodej, jejímž cílem je zajistit, aby autoři výtvarných děl dostávali podíl ze zisku při opětných prodejích originálů svých uměleckých děl realizovaných profesionálními zástupci trhu s uměleckými díly. Vzhledem k tomu, že právo na opětný prodej v některých členských státech existovalo, a v jiných nikoli, ukončila směrnice diskriminaci, která dříve panovala mezi autory v závislosti na místě prodeje. Směrnice byla přijata v roce 2001 a členské státy měly do 1. ledna 2006 přijmout vnitrostátní opatření k jejímu provedení.
 
 
Uznávání odborných kvalifikací – Spojené království

Komise se rozhodla zaslat podle článku 228 Smlouvy o ES Spojenému království výzvu pro nevykonání rozsudku Soudního dvora z 20. října 2005 (věc C-505/04) ve věci nesdělení opatření pro provedení do vnitrostátního práva směrnice 2001/19/ES o vzájemném uznávání odborných kvalifikací pro území Gibraltaru.

Tato směrnice navržená Komisí v roce 1997 zapadá do rámce iniciativy SLIM, jejímž cílem je zjednodušit právní předpisy pro vnitřní trh. Výrazně usnadňuje aktualizaci seznamů diplomů, osvědčení a dokladů o dosažené kvalifikaci, které mohou být uznány automaticky. Rovněž se zlepšilo fungování obecného systému pro uznávání odborných kvalifikací.

Lhůta pro provedení směrnice 2001/19/ES uplynula 1. ledna 2003. Spojené království od té doby přijalo opatření pro provedení pro Anglii, Severní Irsko, Skotsko a Wales, ale nikoli pro Gibraltar.

Po vynesení rozsudku Soudního dvora sdělily britské orgány Komisi prováděcí opatření pro Gibraltar v oblasti lékařských povolání. Neuvedly však opatření, která se týkají obecného systému pro uznávání diplomů. Pokud by Spojené království tato opatření nepřijalo, mohl by mu Soudní dvůr uložit penále.

 
Účetní pravidla – Lucembursko

Komise požádala Lucembursko, aby splnilo rozsudek Evropského soudního dvora z 8. prosince 2005 ve věci C-115/05, Komise v. Lucemburské velkovévodství.

V tomto rozsudku Evropský soudní dvůr stanovil, že Lucembursko nesplnilo svou povinnost provést do svého vnitrostátního právního řádu směrnici 2001/65/ES týkající se účetních pravidel.

Směrnicí 2001/65/ES se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS. Tyto směrnice vymezují, jaké formy společností musejí předkládat účetní závěrky, určují formát, který je třeba použít pro výsledovku a rozvahu, a stanoví, jaké se použijí zásady oceňování. Rovněž předepisují požadavky pro zveřejňování účetních závěrek.

Nařízení o mezinárodních účetních standardech (dále jen „IAS“) přijaté v červnu 2002 vyžaduje, aby všechny společnosti v EU kótované na regulovaném trhu, jakým je například burza, od roku 2005 používaly IAS. Zároveň umožňuje členským státům, aby tento požadavek rozšířily na všechny společnosti. Tam, kde se mezinárodní účetní standardy nepoužívají, budou základem účetních požadavků EU nadále čtvrtá a sedmá směrnice v oblasti práva společností (78/660/EHS a 83/349/EHS), jež jsou známy rovněž pod pojmem účetní směrnice. Ty tedy mohou nadále platit až pro 5 milionů evropských společností. Dané směrnice bylo třeba modernizovat.

Směrnice 2001/65/ES sladila účetní požadavky EU s moderní účetní teorií a praxí. Tento předpis stanoví možnost oceňovat některá finanční aktiva a pasiva v reálných hodnotách. To umožní evropským společnostem sestavovat výkazy v souladu se současným mezinárodním vývojem.

Komise se na Lucembursko obrací formou výzvy v rámci postupu prosazování práva podle článku 228 Smlouvy o ES. Neobdrží-li Komise od vnitrostátních orgánů tohoto státu do dvou měsíců uspokojivou odpověď, může v případě nutnosti vydat odůvodněné stanovisko podle čl. 228 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. Podle čl. 228 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství může Soudní dvůr uložit členskému státu, který neplní jeho rozsudek, zaplacení finanční sankce.

 
Biotechnologie – všechny členské státy provedly právní předpis EU týkající se právní ochrany biotechnologických vynálezů

Komise uvítala skutečnost, že již všechny členské státy mají do svého vnitrostátního práva provedenu směrnici 98/44/ES o právní ochraně biotechnologických vynálezů. Cílem této směrnice je vyjasnit některé zásady patentového práva v oblasti biotechnologických vynálezů a zajistit dodržování přísných etických norem. Toto vyjasnění má zásadní význam pro plné využití lékařského, ekologického a hospodářského potenciálu biotechnologie v souladu s přísnými etickými normami.

Nejnovější informace o řízeních proti členským státům týkajících se porušení Smlouvy naleznete na adrese: http://ec.europa.eu/community_law/eulaw/index_en.htm