Argumenty easyJetu podle soudu neprokazují, že komise pochybila, když fúzi označila za bezproblémovou a tudíž vhodnou ke schválení. Podle easyJetu však sloučené aerolinky ovlivňují přidělování odletových stání na pařížských letištích Orly a Charles de Gaulle, soud ale dospěl k závěru, že easyJet nemá pro takové tvrzení věrohodné důkazy.
"Věděli jsme, že se nám nepodaří fúzi anulovat. Chtěli jsme, aby Evropská komise dostala za vyučenou, protože nedělá svou práci dobře. Budeme si tedy muset počkat, až dostaneme úplný text," řekl mluvčí easyJetu k verdiktu soudu. easyJet má dva měsíce na to, aby se k rozsudku vyjádřil a případně podal odvolání.
Rozhodnutí soudu lze podle pozorovatelů do určité míry považovat za průlomové. Ukázalo se na něm totiž, kam až mohou velké evropské aerolinky zajít ve snaze snížit náklady a získat zpět zákazníky, kteří od nich odešli právě k nízkonákladovým leteckým přepravcům.
Evropská komise v roce 2004 spojení Air France a KLM schválila pouze za podmínky, že se obě aerolinky vzdají některých odletových stání, především u terminálů na svých domovských letištích, tedy v Amsterodamu a Paříži. Air France a KLM začaly o sloučení hovořit v roce 2003, Evropská komise nicméně jejich plán schválila až v únoru 2004.
easyJet je konkurentem obou aerolinek a od evropského soudu požadoval, aby fúzi mezi Air France a KLM anuloval. Evropská komise, která dala fúzi zelenou, prý nevzala v úvahu všechny dopady fúze na trh letecké dopravy v Evropě. Soud ale svým dnešním rozhodnutím de facto říká, že s postupem EK souhlasí.