Rumunské bankovnictví před vstupem do EU

První roky tisíciletí přinesly v rumunském bankovnictví množství pivatizací, neutuchající zápasení o tržní podíl a kvetoucí rozvoj tradičních institucí. Evropská unie je za dveřmi a intenzita konkurenčního zápolení roste. Stejně tak roste i zájem zahraničních bank, které dnes ovládají čtyři pětiny systému.

V čem vlastně spočívá atraktivita Rumunského bankovnictví?

Průměrná pobočka ve větších rumunských městech pečuje v průměru o 8.000 klientů, což je osmkrát více než v západní Evropě, kde se počet klientů pohybuje kolem jednoho tisíce. Na venkově je poměr několikanásobně vyšší a na jedinou bankovní pobočku spadá až 100.000 klientů. Poměr bankovních aktiv na jednoho Rumuna byl v roce 2005 přibližně padesátkrát nižší než průměr euro-zóny a desetkrát nižší než středoevropský průměr.  A přesně tato čísla jsou důvodem, proč bankéři nepřestávají usilovat o Rumunský trh.

Nejvýznamnější událostí byla nepochybně koupě BCR, největšího hráče trhu, za 3.75 miliard EUR rakouskou Erste Group v prosinci minulého roku. Podle nedávno zveřejněné studie Standard & Poor’s se jednalo o 4 největší bankovní akvizici na rozvojových trzích, hned po převzetí Mexických a Jihoafrických bank v devadesátých letech.

Aktiva  rumunských bank se za poslední dva roky zdvojnásobila, inflace vytrvale klesá, makroekonomické podmínky slibují stabilitu, zahraniční investice rostou a v zemi jsou stále miliony nebankovních klientů, zatímco blízkost vstupu do EU posiluje vizi trajektorie mnohaletého růstu. Podle výsledků z prvního čtvrtletí se však zdá, že tučné roky, které přilákaly mezinárodní konkurenci, jsou u konce. Ačkoli suma bankovních aktiv vzrostla o 8.3% na 37.7 miliard EUR, v témže období zaznamenalo pět bank z první patnáctky pokles prodejů. Duo největších bank, BCR se 4 miliony klientů a BRD, se 2 miliony zákazníků, rostlo jen o 0.2%. Zatímco BCR dosáhla podíl na trhu 25.9 %, díl Société Générale BRD odpovídal 15.2% trhu. Minulý rok dosáhla Société Générale BRD ROE 38 % růst, což francouzskému řediteli banky vyneslo francouzský řád Čestné Legie.  Třetí hráč na trhu, Raiffeisenbank, udržela svou pozici, ale zaznamenala pokles tržního podílu o 0.7% na 8% a dramatickou stávku zaměstnanců, bezprecedentní v rumunském bankovnictví. HVB, která se nedávno sloučila s Tiriac Bank a Unicreditem, klesl podíl na trhu o 0.7% a rozvaha se jí snížila o 230 miliónů eur.

Státní spořitelna CEC, která v současnosti prochází privatizací na rozdíl od svých konkurentů překvapivě poskočila o dvě příčky na pátou pozici, s podílem 4.5% trhu a růstem aktiv o 180 miliónů Eur. Privatizace je v běhu a měla by být ukončena na podzim. O CEC se uchází několik mezinárodních bank: Maďarská OTP banka, Rakouská Raiffeisenbank, Řecká EFG Evrobank, Národní Řecká Banka a Belgická Dexia. CEC je poslední státní bankovní instituce, spolu s Eximbankou, což je ale malá instituce s 1 % tržním podílem.

Řekové jsou jedněmi z nejagilnějších gladiátorů v rumunské bankovní aréně. Alpha banka, druhá největší řecká banka plánuje zaútočit na Východní Evropu a do konce roku 2007 ztrojnásobit svých 176 poboček. Finansbank, považována za nejagresivnější banku v Rumunsku, narostly aktiva v minulém roce o 341 miliónů EUR, tedy o 74 %. Jiná Řecká skupina, EFG Evrobank vlastnící Bancpost, očekává letos zisky okolo 20 miliónů Euro a další posílení tržní pozice. Především díky radikální reorganizaci, jež loni připravila o místo 500 zaměstnanců. Třetí řecká banka v Rumunsku, Piraeus Bank, oznámila zahájení masivního investičního plánu spojeného s injekcí 40 milionů EUR vedoucí k dobytí 8 procentního podílu trhu. Po čtvrtletních výsledcích byl plán revidován: místo 30 nových poboček má být otevřeno jen 10. Bankovní zisk Piraeus Bank byl v roce 2005 4 milióny Euro. Letos banka počítá s trojnásobkem.

Bankéři samozřejmě vědí, že po EU vstupu přežijí jen silné instituce.

Hráčům s menším než pětiprocentním podílem na trhu rumunští analytici nedávají velké šance. Malí hráči buď obsadí specializované trhy a zaměří se na specifickou skupinu produktů, nebo se stanou vstupním lístkem pro větší hráče, kteří je skoupí kvůli jejich bankovním licencím.  Podle rumunského bankovního guru Bogdana Baltazara se na větší expanzi do Rumunska chystají přinejmenším tři velké mezinárodní skupiny. Seznam bank, které mohou být převzaty je dlouhý především z toho důvodu, že suma aktiv 24 nejmenších bank, tedy 4.1 miliardy EUR, je méně než polovina aktiv BCR, největší banky v Rumunsku.

A dá se říci, že předvstupní shon už začal. Začátkem června oznámila Řecká ATE Bank převzetí Mindbank, první banky založené po revoluci, která poskytuje financování menším podnikům a kontroluje 0.2 procenta podílu na trhu. Před několika týdny pak oznámila Belgická skupina KBC, vlastník naší ČSOB, vstup na rumunský trh za prioritu, a to i přes nevydařené privatizaci BCR vloni, v níž se KBC nedostala ani do nejužšího výběru.

Vstup na rumunský trh ohlásila rovněž BOC, největší Kyperská banka úspěšně působící na několika kontinentech. Jako první krok zde zamýšlí založit leasingovou společnost. Francouzská Credit Agricole, vedoucí instituce francouzského retailu, přebírá řeckou Emporiki Bank za 3.1 miliardy Euro a s ní i 0.3% podíl na rumunském trhu. Credit Agricole dosud v Rumunsku působila skrz investiční divizi Calyon, jež tu v minulosti spolufinancovala několik průmyslových projektů.

Tvrdá konkurenční soutěž však rumunským bankéřům nebrání ve tvořivosti. V květnu se skupina 23 bankovních top manažerů rozhodla otevřít jejich vlastní „posh“ restauraci zvanou Heritage. Bankovní kavárny patřící BCR, Societe Generale BRD nebo HVB jsou zakládány v celé Bukurešti. Soukromý televizní program Societe Generale, informující klienty o službách banky a finančních produktech, zahájil vysílání již minulý podzim.

Rumunsko však mají v hledáčku nejen tradiční bankovní instituce. V květnu otevřel kancelář v Bukurešti Provident Financial a oznámil investiční plán ve výši 4 miliónů Eur. Společnost přítomná v Polsku, České republice, Maďarsku, Slovensku a Mexiku, poskytuje krátkodobé, nezaručené půjčky s pevným poplatkem a úrokovou mírou dosahující až 100 % p.a.

Dá se očekávat, že bankovní systém, byť nejrozvinutější ekonomický sektor v Rumunsku, po vstupu do Evropské Unie pravděpodobně ještě projde zásadními změnami. Obavy místních bankéřů jsou většinou spojeny především s růstem konkurence. Banky působící v zahraničí budou smět v Rumunsku prodávat své produkty a Rumuni budou moci pro úvěry do zahraničí.  Podle nařízení Centrální Banky, musí rumunské banky na svých kontech držet 40 % hodnoty úvěrů poskytovaných v cizí měně. Klient, který žádá úvěr v cizí měně, přitom musí doložit prokazatelný příjem v téže měně. Úvěry nesmí přesáhnout trojnásobek vlastního kapitálu banky.

Rigorózní omezení, uložená centrální bankou, si již vybírají svou daň.

Čísla z loňska ukazují, že Rumuni loni uložili 850 miliónů EUR na spořící konta v zahraničí, což je o 35 % víc než předloni. Bankovnictví je v Rumunsku stále primárně soustředěno na poskytování úvěrů a již méně na depozitní služby. Na západě podobná omezení neexistují, takže obavy z úniku kapitálu po vstupu do EU jsou určitě na místě. Vstup do EU pravděpodobně ještě posílí soustředění tržní moci a podíl první pětky. Na trh přijdou nové produkty a služby, v platnost vstoupí nová pravidla bližší k Evropským normám a standardům a na trh vstoupí noví hráči s čerstvými vizemi a strategiemi. Financování nadnárodních korporací bude v rámci regionu centralizováno a místní banky tak ztratí výsadní roli finančníků mnohých průmyslových skupin. Zesílí rovněž význam makléřů, pojišťoven a finančních zprostředkovatelů. Kromě stability také vstup do EU pravděpodobně přinese 17 miliard eur ve formě strukturálních fondů.

Dnes se rumunský HDP na osobu pohybuje kolem 35 % průměru EU a v bankovnictví pracuje 55.000 zaměstnanců. Zatímco HDP by měl do roku 2008 vzrůst jen o pět procent na 40 % průměru EU, množství zaměstnanců v bankovnictví by se za stejné období mělo více než zdvojnásobit, až na 120.000 lidí.

Autor pracuje pro korporátní divizi BRD Société Générale v Bukurešti.