V návrhu unijního rozpočtu 2007 hlavní spor o úředníky

Z květnového návrhu EK, aby EU napřesrok utratila 116,4 miliardy eur, ministři ubrali skoro 1,8 miliardy eur - mimo jiné téměř 800 milionů na zemědělství, 600 milionů eur na regionální pomoci, 130 milionů na dopravních sítích a skoro 77 milionů na administrativě.

Škrty podpořila většina států včetně nováčků. Podle zasvěcených zdrojů se proti stavěly jen Španělsko z obavy z oslabení silných pozic mezi úřednictvem (zhruba 1800 z 18.500 míst), Francie kvůli krácení výdajů na zemědělství a Nizozemsko, kterému se naopak úspory zdály příliš malé.

"Neodůvodněné škrty budou znamenat, že nebude možné nabírat nové úředníky," varovala komisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaitéová, podle níž v evropské exekutivě v sedmi letech zmizí 1700 míst, odpovídajících třem generálním ředitelstvím EK, či 8,5 procenta současného stavu. Ze 460 úředníků, kteří napřesrok odejdou do penze, bude moci EK nahradit pouze 41. Nebude možné ani obsadit 801 míst slíbených nováčkům. Celkově se rozpočet v reálných číslech, s přihlédnutím k inflaci a hospodářskému růstu, oproti letošku zmenší.

Naopak podle předsedající finské ministryně Ully-Maji Wideroosové není důvod, aby EK nenásledovala příklad členských zemí ve zvyšování produktivity úřednictva; počet eurokratů v příštích sedmi letech i tak vzroste a úspory povedou pouze ke zpomalení nárůstu.

"O správní výdaje se tradičně vede největší spor. Ale Rada EU se zaručila, že škrty nábor z nových členských zemí neohrozí, a proto jsme souhlasili," řekl ČTK vrchní ředitel ministerstva financí Bohdan Hejduk, který na jednání zastupoval ministra. Úspory podle něj ohrožují spíše staré členské státy, protože umožní obsadit jen polovinu míst, uvolněných odchody do penze.

Škrty podpořilo i Slovensko. "Administrativní výdaje se sníží dost výrazně, ale nemělo by to dramaticky ovlivnit fungování komise. Musí projít stejným procesem jako administrativy ve všech členských zemích; hledat vnitřní rezervy a efektivnější poskytování služeb," uvedl velvyslanec Maroš Šefčovič. Konstatoval, že verbování nových úředníků mezi nováčky postupuje velmi pomalu, zejména na vyšších příčkách hierarchie EK. I proto Bratislava podpořila návrh na pravidelné sledování situace.

Administrativní úspory mají ještě v září znovu posoudit experti, než se návrh rozpočtu dostane v říjnu na pořad Evropského parlamentu. Komisařka Grybauskaitéová věří, že se nakonec podaří dospět k přijatelnému kompromisu, než se rozpočet bude definitivně schvalovat na prosincovém zasedání EP.

Při jednáních o unijním rozpočtu ministři financí tradičně výdaje škrtají, europoslanci je naopak navyšují, než se na konci roku schválí rozpočet mírně nižší, než původně navrhla EK.

Rozpočet na rok 2007 je první v nové finanční sedmiletce EU, od které nováčci očekávají ztrojnásobení přítoku peněz ze společné pokladny oproti dosavadnímu stavu. V prvním roce se sice čerpání na nové projekty nejspíše nerozběhne naplno, ale přislíbené peníze bude možné využít ještě v dalších třech letech, na rozdíl od dosavadních dvou, a také míra spolufinancování projektů ze strany EU vzroste ze 75 na 85 procent.

Napřesrok by ČR měla do pokladny odvést 1,2 miliardy eur (34,4 miliardy Kč), Slovensko přibližně 17,3 miliardy slovenských korun. Jakkoli přítok financí z EU závisí na úspěšnosti čerpání, kladnou bilanci pro ČR a SR by měly zaručit zálohy z pokladny EU, dotace farmářům a na rozvoj venkova, jakož i prostředky dobíhající z předchozích let. "Počítáme s tím, že příští rok by z evropského rozpočtu mělo přitéct 42 miliard slovenských korun, čili saldo bude vysoce pozitivní," podotkl Šefčovič.