Číně se nedaří zchladit ekonomiku, roste tempem 11,3 procenta

Čínské úřady už dříve uvedly, že je třeba se postarat o zpomalení tempa růstu, protože jinak ekonomice hrozí přehřátí. Vláda začala o těchto opatřeních hovořit už před více než rokem, když ekonomika vykazovala růst zhruba o devět procent. Růst za druhé čtvrtletí překonal také průměrné odhady analytiků v anketě agentury Reuters. Ti předpovídali vzestup ekonomiky o 10,5 procenta.

Nejnovější data podle státního statistického úřadu naznačují, že Čína zřejmě nebude mít jinou možnost, než přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, aby snížila zájem o nové půjčky na investice. Čínská ekonomika je už teď čtvrtá největší na světě a jde rychle vzhůru. Enormní růst s sebou přináší i silný vzestup poptávky po přírodních zdrojích, hlavně po ropě, zemním plynu a základních kovech.

Čínská centrální banka v reakci na silný růst ekonomiky v prvním čtvrtletí v dubnu přistoupila ke zvýšení základní úrokové sazby o 27 základních bodů na 5,85 procenta. Vláda rozhodla, že omezí investice, které směřují do výstavby nových továren, aby ekonomiku chránila před inflací. Ta je ale vzhledem k tempu růstu nadále nízká. V prvním pololetí míra inflace činila pouze o 1,3 procenta.

Za první pololetí činilo meziroční tempo růstu 10,9 procenta, takže růst ve druhém čtvrtletí ještě nabral na síle. Úřady si přitom daly za cíl, aby se tempo růstu snižovalo a z loňských zhruba deset procent kleslo až asi na osm procent ročně.

Peking má obavy, že prudký růst ve stavebnictví by mohl vést k nadbytečným kapacitám jak v bytové výstavbě, tak ve výstavbě výrobních objektů. V takovém případě může hrozit vážná finanční krize, protože řada developerů se může ocitnout v problémech se splácením úvěrů. Ekonomové se proto snaží apelovat na vládu, aby omezila bankovní půjčky.

"Investice do aktiv jsou neúměrně vysoké a je zde nadbytek úvěrů. V dlouhodobém horizontu to povede k inflaci, musíme tedy pozorně sledovat změny cen," řekl mluvčí statistického úřadu Čeng Ťing-pching. Podle investiční banky Lehman Brothers měla Čína ve druhém čtvrtletí nejsilnější růst od začátku roku 1995.

Čína registruje také silný růst obchodu a má čím dál větší obchodní přebytek. Ten v červnu dosáhl rekordních 14,5 miliardy dolarů (téměř 330 miliard Kč). Ekonomové upozorňují, že kombinace mimořádně silného růstu a nízké inflace dává rozporuplní signály a vláda tak bude mít velké problémy s tím, jak situaci řešit. Pokud začne růst tlumit zvyšováním sazeb, bude se velmi pravděpodobně rychleji zvyšovat i kurz čínské měny jüan.

Čína přesně před rokem uvolnila kurz své měny, ale pouze o 2,1 procenta, a to jednorázovým opatřením. Kurz jüanu tak od té doby zpevnil o dalších asi 1,4 procenta, což je podle analytiků příliš málo na to, aby Čína pomohla odstranit větší část globální nerovnováhy. Měny řady zemí se o 1,4 procenta vychýlí v průběhu jediného dne. Vyspělé země v čele se Spojenými státy tvrdí, že jüan musí zpevňovat rychleji, protože nynější kurz je zcela nevyhovující a neoprávněně Číně pomáhá prosadit se na světovém trhu na úkor jiných zemí, které používají flexibilní kurz měny.

Statistický úřad upozorňuje, že počet nově zahájených stavebních projektů v prvním pololetí vzrostl o 22,2 procenta, přestože vláda už na jaře přijala opatření k oslabení investiční aktivity v tomto odvětví. Pro Čínu je ale problémem také obchodní nerovnováha. Objem exportu se v prvním pololetí meziročně zvýšil o dalších zhruba 25 procent a vystoupil na 428,6 miliardy dolarů.

"Formuje se velmi vážná nerovnováha, ale to poslední, co by vláda chtěla udělat, je podkopat hospodářský růst," řekl ekonom Stephen Green z ústavu Standard Chartered v Šanghaji. Vláda podle něj do určité míry vysoký růst ekonomiky chce tolerovat, protože silná konjunktura s sebou přináší i mnoho nových pracovních míst. Čína by tak v tomto stavu mohla nadále setrvat, ale jen do té doby, než se začne zvyšovat inflace.