Současný ministr dopravy Milan Šimonovský již dříve uvedl, že předpokládá, že budoucí vláda zpoplatnění brzy rozšíří na všechna vozidla nad 3,5 tuny. Stát by pak vybral na mýtném 24 až 25 miliard korun ročně na rozdíl od očekávaného výběru deseti miliard korun od vozidel nad 12 tun. V současnosti stát ročně vybere za prodej dálničních známek pro kamiony asi miliardu korun.
Případné zpoplatnění u osobních aut je podle Řebíčka i otázkou dohody v rámci EU. V tomto případě by ČR neměla postupovat samostatně, uvedl.
Mýtné na 970 kilometrech dálnic by mělo být zavedeno v termínu, tedy začátkem příštího roku. Na vybraných silnicích I. třídy se ale o půl roku zpozdí. Podle informací médií přinese půlroční zdržení u zpoplatnění více než 1000 kilometrů silnic ztrátu kolem 1,5 miliardy korun.
Vedle finančního efektu je podle Řebíčka negativem to, že část silnic I. třídy může sloužit kamionům k objížďkám. Řešením možných objížděk mýta by mělo být zpoplatnění všech silnic I. třídy, uvedl s tím, že je třeba hovořit i o silnicích druhé a třetí třídy.
Rozšíření mýta na silnice nižších tříd považuje za krok správným směrem děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. Zpoplatnění omezeného celku dopravní sítě totiž podle něj vytváří prostor pro objízdné trasy a mohou tak být devastovány celé úseky silnic druhých tříd.
Generální tajemník sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia Martin Špryňar k tomu uvedl, že rozvoj společnosti, obchodu a také vstup do EU přinesl vyšší intenzitu dopravy. Problém je podle něj v nedostatečné infrastruktuře a v tom, jakou dopravu preferuje zákazník.