Ministři schválili text, který je výsledkem politické dohody, k níž dospěly členské státy po dlouhých jednáních 29. května. Dnešní text, který byl schválen takřka jednomyslně - zdržely se jen Belgie a Litva - začne po prázdninách projednávat ve druhém čtení Evropský parlament. V platnost vstoupí zřejmě od příštího roku.
EP z původní směrnice, kterou Evropská komise navrhla v roce 2004, vyškrtl zásadu země původu. Podle ní by se poskytování služby řídilo právem země, kde má poskytovatel sídlo. Stejného principu se drželi v květnu ministři hospodářství i dnes schválený text.
Stejně tak vylučuje z působnosti směrnice citlivé oblasti jako audiovizuální služby, zdravotnictví nebo sociální péče. Součástí kompromisu je, že vlády budou mít tři roky na převedení směrnice do národního práva.
Naopak členské státy musejí zveřejnit a komisi vysvětlit restrikce, které udržují na volné poskytování služeb na svém území. Počítá také s tím, že každý stát EU zřídí jediné místo, kde bude možné vyřídit všechny formality související s poskytováním služeb.
Podle EK tvoří služby asi 70 procent bohatství zemí EU, na přeshraničním obchodu se však podílejí jen 20 procenty. Je zde tedy značný potenciál, jehož uvolnění může výrazně podnítit hospodářský růst a vytvořit pracovní místa. Nové členské země liberalizaci rozhodně podporují, řada starých je však skeptická, v obavě, že přivede laciné poskytovatele služeb z Východu.
Původní směrnici pojmenovanou podle komisaře Fritse Bolkesteina navrhla přitom komise v roce 2004 jednomyslně. S rozšířením EU téhož roku se ale v některých starých členských státech stala symbolem obav z přívalu levných pracovních sil a ve Francii jí před referendem argumentovali odpůrci euroústavy.