SZPI kritizuje nový vinařský zákon, odmítá podle něj postupovat

Právě vinařské normy by si ale podle příznivců zákona měly členské státy upravovat samy. Návrh novely předložil bývalý lidovecký poslanec Jan Grůza. Sám už dříve připustil střet s Evropskou unií. Předchozí úprava, která evropským požadavkům vyhovovala, prý ale malým vinařům přinesla mnoho problémů. Ty se týkaly hlavně administrativní zátěže.

Čeští zákonodárci tak nově zavedli pojem malovinař, tedy malý producent, který ročně vyrobí nejvýš 2000 litrů vína nebo hospodaří maximálně na 20 akrech půdy. Zákon tyto vinaře osvobozuje od dřívější povinnosti vést evidenční knihy a zasílat příslušná prohlášení, přesto však mohou celou produkci bez omezení uvést na trh, uvedla mluvčí.

Evropské směrnice přitom podobné úlevy umožňují vinařům, kteří hospodaří maximálně na deseti arech, anebo za rok vyrobí do 1000 litrů vína. Hlavně ale nesmějí dodávat svoji produkci na trh. "Stejné podmínky mají i malí čeští vinaři, kteří jsou podle evropských nařízení povinni pouze jedenkrát za rok poslat jedno, případně dvě prohlášení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému," míní Kolejková.

Podobně mají evropské normy platit i pro uvádění informací na etiketách. I tady je podle inspekce česká novela v rozporu s evropskými směrnicemi. Tuzemský předpis dovoluje označit na etiketě obec a trať, ze které pochází minimálně 85 procent hroznů, evropští poslanci se ale dohodli na 100 procentech.

"Ačkoli SZPI na tento nesoulad již upozorňovala, objevují se především v odborném tisku naprosto zavádějící informace, které jsou v rozporu se skutečností, a producenty vína pouze matou," stěžuje si mluvčí. Podle ní inspekce v tomto případě nemůže postupovat jinak než podle evropských pravidel.