Prvotní příčinu klesajícího přebytku elektřiny Fiřt vidí v tom, že uhelné elektrárny stárnou a některé již dožívají. Pokles výroby tak postaví nové problémy před ekonomiku, která bude muset proud dovážet, i před uhelné doly pracující pro elektrárny. Těžba uhlí se totiž vyplatí, je když je zajištěn určitý odbyt, dodal Fiřt.
Ekonomika přitom roste, staví se energeticky náročné továrny, například automobilky. Zároveň roste i životní úroveň a tedy i vybavenost domácností dalšími elektrickými spotřebiči, upozornil Fiřt.
Podobná situace je v celé Evropě, kde v této oblasti dochází k určité renesanci jaderné energetiky a hovoří se o potřebě zásadních rekonstrukcí a zvyšování výkonu uhelných elektráren. Česká republika se musí nyní rozhodnout, jak v energetice postupovat, co obnovit a zda stavět nové zdroje. Rozhodnutí musí přijít rychle, protože výstavba nové elektrárny trvá minimálně osm let, u jaderných zařízení ještě déle, uvedl Fiřt.
Stát by zároveň měl podporovat programy, které by ověřily využívání různých obnovitelných zdrojů a technologií. Fiřt ale upozornil, že obnovitelné zdroje nemohou podstatně pokrýt spotřebu energie. V Česku by výroba z obnovitelných zdrojů měla do roku 2010 pokrývat osm procent spotřeby, ukazuje se však, že je to těžko splnitelný úkol, uzavřel Fiřt.