Polovina lidí EU může s úřady jednat po internetu, v ČR třetina

Vyspělost v poskytování elektronických veřejných služeb v členských státech EU dosáhla letos 75 procent, přičemž téměř 50 procent hodnocených veřejných služeb je plně dostupných on-line. Rozdílná úroveň vyspělosti on-line veřejných služeb zasahuje od základního jednosměrného poskytování informací až po plně elektronické jednání a řízení.

Oba sledované ukazatele, tedy ukazatele vyspělosti a dostupnosti on-line veřejných služeb, vykázaly za poslední rok nárůst o deset procentních bodů. Ve všech dvaceti sledovaných službách si prvenství udržuje Rakousko.

Index vyspělosti ve "starých" evropských zemích vzrostl o šest procent, ovšem v deseti nových členských státech o 16 procent. "Je patrné, že některé progresivní nové členské státy EU berou eGovernment velice vážně a dosáhly zde obdivuhodného pokroku," uvedl generální ředitel společnosti Capgemini pro ČR Patrik Horný.

"ČR zaznamenala v oblasti vyspělosti on-line služeb mírné zlepšení, nevyrovnala se ovšem pokroku většiny ostatních zemí EU," upozornil Horný. Celkově tak z loňského 19. místa sestoupila o dvě příčky na 21. místo z 25 zemí unie. Z hlediska dostupnosti těchto služeb je Česko se 30 procenty na 20. místě.

Vůbec největšího pokroku dosáhla za uplynulý rok Malta, která se posunula v hodnocení on-line vyspělosti veřejných služeb z 15. na druhé místo. Estonsko poskočilo ze sedmého na třetí místo, o které se dělí se Švédskem. Výrazně se zlepšilo také Maďarsko.

Ekonomický dopad výzkumných a vývojových programů v oblasti tzv. eGovernmentu může v roce 2010 představovat až 1,54 procenta HDP EU (166 milionů eur podle HDP v roce 2005), pokud ovšem budou tyto iniciativy podporovány, řekla komisařka EU pro informační společnost a média Viviane Redingová. Proto zahájila akční plán i2010 eGovernment.