Pěstitelé chmele letos očekávají propad výnosů až o čtvrtinu

Kroupy letos poničily až 1000 hektarů chmelnic zejména na Rakovnicku, z toho 300 hektarů intenzivně. S krupobitím se pěstitelé na Rakovnicku a Žatecku potýkali i v červnu 2004, chmelnice tehdy poničilo z 15 až 85 procent na 700 hektarech ploch.

První pěstitelé začnou podle Rosy sklízet úrodu 20. srpna, většina podniků ale až 25. srpna. Pomohou jim tradičně studenti vysokých škol z Ostravy, Olomouce a Brna. Ukrajinci už nejezdí, výrazně ubylo i brigádníků ze Slovenska.

Pěstitelé letos chmelem osázeli 5447 hektarů ploch, což je meziročně o 225 hektarů méně. "Méně osázených ploch chmelem než letos bylo u nás jen před 135 lety. V roce 1871 obhospodařovali pěstitelé v Čechách 5300 hektarů chmelnic, od té doby se jejich plochy rozšiřovaly. Zlom nastal v polovině 90. let minulého století. Nejvyšší stav jsme zaznamenali v roce 1993, kdy bylo 10.547 hektarů chmelnic. Od té doby plochy poklesly o 48 procent," uvedl Rosa.

Zemědělci by mohli od obchodníků získat za tunu chmele 140.000 korun. "Pozitivní je úbytek celosvětových zásob chmele, negativně se naopak projevuje silná koruna vůči euru, dnes dokonce dosáhla rekordu. Stále však platí, že cena pokrývá při dobré sklizni jen náklady, pěstitelům chybějí peníze na reprodukci a investice," doplnil Rosa.

Výměrou chmelnic je Česko na třetím místě za Německem a USA. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko. Loni se chmel v celém světě pěstoval na 50.000 hektarech, letos je to o 1000 hektarů méně.