Posilování koruny vadí hlavně sklářům a výrobcům keramiky

10.08.2006 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 10. srpna (ČTK) - Především sklářské a keramické firmy trápí výrazné posilování české koruny. Většina z nich totiž vyváží kolem 80 procent produkce. "Za poslední tři roky se k tomu ještě značně zvýšily vstupní náklady. Výrazně jim tak klesá marže," řekl ČTK prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

Česká měna se dnes dopoledne dostala k euru na úroveň 28 korun a k dolaru na 21,75 koruny. České podniky trpí podle Míla nejen vývojem kurzu, ale také citelným zdražováním energií a regulacemi ze strany státu.

Propad obchodu způsobuje silná koruna například teplickému výrobci skla, společnosti Glaverbel Czech. "Vyvážíme skla do západní a východní Evropy, na export míří celkem 77 procent produkce. Od počátku roku tak díky sílící koruně proděláváme na prodejích 150 milionů korun proti předpokládanému plánu vývoje kurzu," uvedl mluvčí společnosti Petr Maxa.

Podobně je na tom firma Karlovarský porcelán. "Je to pro hospodaření podniku katastrofální. Pokud nenastane nějaký zásadní obrat, může to znamenat ztráty v desítkách milionů korun. Současná ekonomická situace spěje k tomu, že se z naší republiky stane pouze montážní závod pro zahraniční firmy," řekl generální ředitel Vlastimil Argman. Jeho společnost vyváží téměř 85 procent produkce.

Posilování domácí měny letos připraví strojírenskou společnost ČZ Strakonice o desítky milionů korun. Loni podnik vyčíslil ztráty na 50 milionů. Firma vyváží 40 procent produkce, některé její divize však exportují většinu výrobků. "Částečně se nepříznivé kurzové dopady snažíme tlumit nákupy v zahraničních měnách," sdělil mluvčí podniku Jan Pěnkava.

Potravinářská firma Hamé podle předsedy představenstva Leoše Novotného vzhledem k silné konkurenci na zahraničních trzích nemůže ceny zvyšovat tak, jak se vyvíjí kurz koruny.

Současný vývoj dělá velké problémy také malým obcím Plzeňského kraje, které už dříve získaly dotace na stavby čistíren a kanalizací. Konkrétně jde o začínající projekt devíti obcí Čistá Radbuza - akci za 800 milionů korun, kterou podpořil koncem roku 2004 evropský Fond soudržnosti téměř 600 miliony korun. "Když nám tehdy EU před dotace schválila, byl kurz eura 32,75 koruny a nyní je o téměř pět korun nižší," uvedl starosta Chotěšova na Plzeňsku Čeněk Smetana. Obec tak bude muset vydat na kanalizaci za 114 milionů korun ze svého více než deset milionů navíc.

Tyto rozdíly by měl malým obcím, které chtějí zlepšit životní prostředí, kompenzovat stát, jak to podle starostů mikroregionu Radbuza nedávno veřejně slíbil i premiér Jiří Paroubek.

Řadě firem ale dělá posilování koruny radost. Například pro energetickou společnost ČEZ kladný efekt kurzových zisků převyšuje pokles u derivátů, jimiž se jistí proti pohybu kurzu. "Především nás však čekají platby v eurech za zahraniční akvizice, elektrárny v Polsku a Bulharsku. Zde je efekt pevnější koruny zřejmý a převyšuje nižší zisky z vývozů elektřiny," informoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Podobně je na tom litvínovský Chemopetrol. "Dlouhodobé závazky firmy jsou v cizích měnách. Jejich hodnota se posílením koruny snižuje, což rovněž příznivě ovlivňuje hospodaření firmy," uvedl mluvčí podniku Pavel Veselý.

Mnoho podniků se proti kurzovým změnám zajišťuje. Podle Míla tak činí především velké společnosti. "Ti menší na to nemají prostředky ani lidi," dodal Míl.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK