Zadáním bylo, aby navrhované změny přispěly ke zvýšení ekonomického růstu, konkurenceschopnosti, přílivu přímých investic a snížení nezaměstnanosti. To však podle Václava Roudného ze společnosti Apogeo Fiscal není možné bez snížení celkového daňového zatížení v ČR včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. To ale bylo dalším požadavkem MF. "Domníváme se, že tyto dva požadavky jsou částečně v rozporu," poznamenal Roudný.
S návrhy plně nesouhlasí ani ministr financí Bohuslav Sobotka. "Nejsou to závěry ministerstva financí," řekl MF Dnes s tím, že třeba vyšší zdanění penzí nepodporuje. Jako priority pro zpracování koncepce stanovil Sobotka dosažení spravedlnosti a jednoduchosti zdanění příjmů a majetku.
"Bohužel se nic nemění na vysokém "zdanění" práce prostřednictvím sociálního a zdravotního pojištění," míní majitel společnosti České daně Petr Hruška. Z dostupných informací se ale podle něj navrhované změny zdají být rozumné a vyvážené. K tomu, že se výsledky expertní skupiny přenesou do praxe, je Michl skeptický. "Navíc cesta od závěru skupiny k schválenému zákonu netrvá týden, ani měsíc, ba ani rok. Je to běh minimálně na celé volební období," vysvětlil.
V materiálu skupina navrhuje podstatnou reformu zdaňování penzí. Starobní a invalidní důchody by však nadále neměly daním podléhat. Podle expertů by se měla zrušit odečitatelná položka na straně zaměstnavatele za penzijní připojištění hrazené za zaměstnance. Naopak by se měla zvýšit odečitatelná položka na straně pracovníka. Sloučit by se měly jednotlivé položky na obdobné způsoby zabezpečení ve stáří.
Zavedení desetiprocentního výdajového paušálu pro zaměstnance chápe Roudný jako prvek spravedlnosti, protože zaměstnanci jsou jedinou skupinou, která dosud nemohla uplatňovat žádné výdaje. Zaměstnanci tak prý dosud patřili k nejvíce zatížené skupině, i proto, že dani ze mzdy je obtížné "uniknout".
U majetkových daní by měli daň dědickou platit i nejbližší příbuzní, kteří tak dosud činit nemuseli. "Jsme překvapeni, že se expertní skupina věnovala změnám u daně dědické a že neuvažovala spíše o jejím zrušení," uvedl Roudný. V roce 2004 se na této dani vybralo 100 milionů Kč, tj. 0,01 procenta celkových daňových příjmů. Efektivita výběru této daně je výrazně nejmenší - výběr jedné koruny této daně stojí 78 haléřů, připomněl.
Zásadní změnou ve zdanění příjmů je vymezení toho, co a kdy by mělo dani podléhat. Experti navrhují vycházet u určitých skupin poplatníků z definice, která platí u daně z přidané hodnoty. Dani z příjmu by však podléhala i plnění, která nepodléhají DPH. Tím by měl být okruh výnosů podléhajících dani stejný jako dnes. "I kdyby byly provedeny všechny změny podle tohoto materiálu, domníváme se, že poradenské firmy se o ztrátu zakázek zatím obávat nemusejí," uzavřel Roudný.
Expertní skupina, kterou koordinovala náměstkyně ministra financí Dana Trezziová, se skládala ze zástupců MF, Úřadu vlády a Kanceláře prezidenta republiky, akademické obce, odborů, daňových poradců, podnikatelské veřejnosti a dalších tuzemských odborníků na daňovou problematiku.