Nucený správce Jukosu odvolal šéfy nizozemské součásti

"Oni konali v rozporu se zájmy akcionářů," citovala agentura Interfax Rebguna. "Vedli rozhovory (o prodeji zahraničních aktiv Jukosu), zatímco já jsem byl úplně odstaven na vedlejší kolej. To považují za nepřijatelné, a proto jsem se rozhodl tyto manažery vyměnit," řekl Rebgun.

Rozhodnutí nuceného správce schválila mimořádná valná hromada akcionářů Jukosu, která byla narychlo svolaná na dnešní odpoledne. Jen pár hodin předtím soud v Amsterodamu rozhodl, že Rebgun je oprávněn takovou valnou hromadu svolat a žádat na ní souhlas k výměně manažerů.

Nynější vývoj může usnadnit věřitelům Jukosu cestu k tomu, aby získali kontrolu nad hlavními aktivy divize Jukos Finance. Jde hlavně o 54 procent akcií litevské rafinerie Mažeikiu, jejichž hodnota činí téměř 1,5 miliardy dolarů, a dále o 49 procent akcií slovenského provozovatele ropovodů Transpetrol. Hodnotu tohoto podílu experti odhadují na 100 milionů až 200 milionů dolarů.

Slovenská vláda se začátkem měsíce dohodla na nákupu zbylých 49 procent akcií Transpetrolu. Agentura AP dnes s odvoláním na informace slovenských médií napsala, že slovenská vláda za menšinový podíl zaplatí 125 milionů dolarů (asi 2,7 miliardy Kč). Vládní činitelé nicméně tyto informace zatím nepotvrdili. V roce 2002 Slováci za podíl v Transpetrolu od Jukosu dostali 74 milionů dolarů.

"Podle nizozemských zákonů je zahraniční nucený správce oprávněn v tomto případě uplatňovat svou roli," rozhodl dnes nizozemský soud. Rebguna zvolil nuceným správcem ruský soud, když Jukos 1. srpna vyhlásil bankrot.

Rebgunův právní zástupce soudu sdělil, že Misamore a Godfrey převedli aktiva společnosti Jukos Finance do jiné součásti Jukosu, a to prý s jasným cílem dostat je z dosahu věřitelů. Aktiva společnosti Jukos Finance v roce 2005 putovala do divize Jukos International UK BV, která potom převedla své akcie na společnost Stichting Administratiekantoor Jukos International, prý výměnou za certifikáty.

Tendr na podíl v Mažeikiu v květnu vyhrála polská společnost PKN Orlen, ta má ale právo kontrakt do konce roku zrušit, pokud hodnota rafinerie výrazně klesne. Hodnota této investice je teď nejistá, protože Mažeikiu kvůli údajnému úniku ropy musela začátkem měsíce omezit dodávky suroviny do Ruska. Hned se začalo spekulovat, že Rusko litevskou rafinerii tímto krokem potrestalo za to, že se tendru nemohly účastnit ruské firmy.

Generální ředitel PKN Orlen Igor Chalupec dnes řekl, že jeho podnik možná od plánovaného nákupu litevské rafinerie odstoupí, pokud její hodnota letos prudce klesne.

Jukos býval největší ropnou společností v Rusku, než se dostal do finančních problémů kvůli rostoucím nárokům státních úřadů na údajné daňové nedoplatky. Ty se vyšplhaly na zhruba 33 miliard dolarů. Pozorovatelé tvrdí, že se Jukos stal obětí kampaně, za kterou stojí lidé blízcí Kremlu. Likvidace Jukosu je údajně trestem za přílišné politické ambice zakladatele Jukosu Michaila Chodorkovského.

Aktiva Jukosu se nyní připravují k likvidaci a většinu jich bude oceňovat a prodávat nucený správce. Podíl v Transpetrolu ale do této kategorie nespadá, protože jeho majitelem je právě v Nizozemsku registrovaná součást Jukos Finance.

Slovenský deník SME napsal, že slovenská vláda nabídla za podíl v Transpetrolu více peněz než ruský plynárenský monopol Gazprom, který měl o slovenský podnik rovněž zájem. Gazprom byl připraven za podíl zaplatit 105 milionů dolarů. V soutěži tedy neuspěli ani další čtyři zájemci, a to česká společnost Čepro, slovenský Slovnaft, ruská Russněfť a polský PERN.