Ekonomové: ČR se kvůli rozpočtu nemusí obávat sankcí od EU

Vláda na příští rok navrhuje státní rozpočet se schodkem 88 miliard. Zadlužení veřejných rozpočtů by tak podle ministerstva financí mohlo dosáhnout až 3,8 procenta HDP. ČR tak nebude splňovat limit 3,3 procenta, ke kterému se zavázala právě v konvergenčním programu. Letos MF odhaduje deficit veřejných financí na 3,6 procenta HDP.

Samotné MF přitom v předkládací zprávě ke státnímu rozpočtu, kterou má ČTK k dispozici, hovoří o tom, že "odchýlení se od Konvergenčního programu by se mohlo objevit v hodnocení České republiky... Neúspěch při snižování deficitu by se také mohl stát důvodem pro zamezení přístupu k prostředkům z Fondu soudružnosti".

"Vzhledem k tomu, že prozatím nejsme chronicky neposlušným porušovatelem rozpočtové disciplíny, nedosáhnou sankce takové míry, aby nám byly kráceny či zastaveny dotace z fondů EU," uvedl David Marek z Patria Finance. Podle něj můžeme ovšem očekávat zpřísnění tónu v hodnocení Evropské komise. "Slova OECD, Světové banky či MMF bývají méně diplomatická a jejich kritika bude patrně ostřejšího rázu," dodal.

Ekonomové se rovněž shodují, že kritéria pro přijetí eura by ČR neměla primárně plnit pouze kvůli Evropské unii. "Rozpočtovou disciplínu nedržíme kvůli EU, ale proto, že je to v zájmu všech občanů země," uvedl Aleš Michl z Raiffeisenbank. Zároveň dodal, že neplnění konvergenčního programu oslabí zájem investorů o ČR a povede k oslabení koruny.

Důsledkem překročení schodku veřejných financí povede podle Petra Dufka z ČSOB k tomu, že ČR bude muset přijít s novým konvergenčním programem a projednat ho s Evropskou komisí. Jelikož v ČR se eurem neplatí a nejsme ani v mechanismu směnných kurzů ERM-II, tak podle Dufka nelze o nějakých hmatatelných postizích ani uvažovat.

"Stačí se podívat na příklad Maďarska s jeho ohromným schodkem. Tam nastal pouze problém vyjednat nějaký nový realistický konvergenční program," dodal Dufek.

V Maďarsku kvůli předchozí rozpočtové nedisciplinovanosti letos překročí deficit veřejných financí osm procent HDP, což bude nejvíce v EU a více, než je povolené maximum tří procent. V revidovaném konvergenčním programu se tak maďarská vláda vzdává oficiálního termínu přijetí eura. Původně jej plánovala na rok 2010.

Mezi maastrichtská kritéria pro přijetí eura patří deficit veřejných rozpočtů, státní dluh, inflace a dlouhodobé úrokové sazby. Loni ČR splňovala všechna uvedená kritéria. Kurzové hledisko zatím ČR neplní, protože nevstoupila do mechanismu ERM II, který umožňuje pohyb koruny ve stanoveném pásmu.