Írán je čtvrtým největším vývozcem ropy na světě a pokud by se spor mezi ním a světovými mocnostmi vyostřil, trh s ropou by podle pozorovatelů mohl vážně utrpět. Šest zemí Íránu nabídlo spolupráci v oblasti jaderného výzkumu, pokud se Írán vzdá jaderného programu. Írán sice na nabídku dnes odpověděl, jeho přesný postoj ale zatím není znám.
Představitelé Íránu uvedli, že se jaderného programu nevzdají, i když tím země riskuje sankce ze strany mezinárodního společenství. Írán tak prozatím pouze sdělil, že je připraven začít o nabídce Západu vážně jednat.
Cena ropy se výrazně zvýšila v posledních dvou dnech, tedy v pondělí a v pátek. "Spotřebitelé ropy už počítají s vyšší pravděpodobností narušení zásobování, čím déle bude trvat spor o jaderný program," řekl správce fondů ve společnosti Royal London Asset Management Ivor Pether. Spor se podle něj povleče dlouho a trh už s tím počítá.
Rada bezpečnosti OSN požaduje, aby Írán svůj jaderný program zastavil, a to nejpozději do konce srpna. Na trhu nyní panují obavy, že pokud Írán nevyhoví požadavku, mezinárodní společenství na něj uvalí sankce, které se mohou týkat i vývozu ropy. Jednou z možností je i to, že Írán sám pozastaví vývoz a využije tak ropu jako zbraň. Írán vyváží zhruba dva miliony barelů ropy denně, což je objem, který je na trhu znát.
"Hlavním rizikem pro trh s ropou je to, že se blížíme okamžiku, kdy už na trhu nemusí být ropa z Íránu," poznamenal analytik Tobin Gorey z finančního ústavu Commonwealth Bank of Australia.
Analytici upozorňují, že Írán už se na uvalení hospodářských sankcí připravuje a počítá s tím, že by případné sankce byly postupné. Tedy že by začaly například omezením pohybu osob a pokračovaly zmrazením aktiv Íránu v západních bankách. Obecně se ale má také za to, že příliš ochoty k sankcím nebude mít Rusko, Čína a řada zemí Evropské unie, kterým záleží na tom, aby nebyly narušeny kontrakty na vývoz ropy z Íránu.