Česko plánuje do roku 2009 zprovoznit 256 km nových dálnic

Nejvíce nových kilometrů získá do roku 2009 Moravskoslezský kraj, a to díky otevření téměř celé dálnice D47 vedoucí z Lipníku nad Bečvou ke státní hranici s Polskem. Zbývající úsek od Bohumína k hranicím začne Česko stavět až v době, kdy bude sousední Polsko budovat navazující dálnici na své straně. V kraji bude dokončen také úsek z Frýdku-Místku k polské hranici na silnici R48. Celkem by měl kraj do roku 2009 mít 76 nových kilometrů dálniční sítě.

Dalších 55 kilometrů přibude ve Středočeském kraji, kde bude otevřena zejména jižní část pražského okruhu, část dálnice D11 směrem od Poděbrad na Hradec Králové a krátký úsek D3 severně od Tábora. Dokončen má být také úsek od Prahy do Pavlova na R6.

Delší úseky dálnic budou dokončeny v Ústeckém kraji, a to 40 kilometrů na dálnici D8, v Olomouckém kraji 32 kilometrů na dálnici D1 a rychlostních silnicích R35 a R48. Naopak žádná výstavba není plánována v kraji Vysočina, kde je již dálniční sít kompletní.

Navzdory rekordní rozestavěnosti a uvádění nových úseků do provozu nebude ani po roce 2009 česká dálniční síť hotová. Dnes je v Česku 560 kilmetrů dálnic a 330 kilometrů rychlostních silnic. Podle koncepce rozvoje silnic, kterou schválila vláda, by v budoucnu v Česku mělo být 1000 km dálnic a 1100 km rychlostních silnic. To ale není ani otázka následujících pěti let, řekl Laušman.

Tempo výstavby do roku 2009 může ještě ohrozit objem peněz, které stát bude na infrastrukturu do fondu dopravy směřovat. Fond je hlavním zdrojem národních financí. Další peníze na silnice stát získává z evropských fondů nebo úvěru od Evropské investiční banky. Laušman nepředpokládá, že by jakákoli budoucí vláda chtěla výstavbu dopravní infrastruktury omezovat.

Dalším faktorem, který může výstavbu zpomalit, je připravenost staveb po stránce stavebního a územního řízení. Podle Laušmana je velkým problémem, který výstavbu brzdí, legislativa. Ta v Česku umožňuje různým občanským a ekologickým iniciativám vstupovat opakovaně do řízení a zdržovat ho.

Laušman uvedl, že není proti tomu, aby se občané mohli k výstavbě vyjádřit a podat své námitky. V civilizovaném světě je ale podle něho možné to udělat s jednou námitkou jen jednou a po jejím vypořádání již nelze znovu ji předkládat. V Česku ale mohou iniciativy stejnou již zamítnutou námitku předkládat i čtyřikrát.