Nabídkovou stranu ekonomiky stejně jako v předchozích čtvrtletích táhl především zpracovatelský průmysl, jehož hrubá přidaná hodnota se ve stálých cenách zvýšila o 18,6 procenta.
Výdaje domácností vzrostly ve srovnání s loňským obdobím reálně o 3,8 procenta. Nominální disponibilní důchody sice rostly pomaleji, domácnosti však disponovaly i financemi, které získaly díky snížení daňové zátěže fyzických osob. K tomu podle statistiků přispělo zavedení společného zdanění manželů a zvýšením procenta paušálních výdajů.
Hrubý domácí produkt v běžných cenách stoupl meziročně o 7,6 procenta na 815,7 miliardy korun. Úhrnná cenová hladina měřená deflátorem HDP vzrostla o 1,4 procenta; v předchozích čtyřech čtvrtletích se růst pohyboval vždy pod hranicí jednoho procenta, uvedl ČSÚ.
Pokles vládních výdajů ovlivnila především vysoká čísla za loňské období, kdy stát pořizoval bojové letouny Jas-39 Gripen za 4,4 miliardy korun.
Slovenská ekonomika zrychlila ve druhém čtvrtletí růst na 6,7 procenta, Polská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 5,5 procenta a maďarská ekonomika o 3,6 procenta. HDP v pětadvacítce zemí EU podle údajů Eurostatu ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 2,8 procenta.
ČSÚ revidoval údaje o růstu tuzemské ekonomiky v prvním čtvrtletí. Odhad růstu snížil z původně oznámených 7,4 procenta na 7,1 procenta.