Rychlé snižování
inflace pokračuje. Její meziroční hladina poklesla v prosinci až
na 6,8 procenta, když se proti listopadu snížily spotřebitelské ceny o dvě desetiny bodu.
Ještě v dubnu byla meziroční dvojnásobná. Čistá inflace, kterou používá Česká
národní banka a která neobsahuje oblast regulovaných cen ani daňové změny, dosáhla
hodnoty 1,7 procenta. Koridor pro minulý rok byl přitom nastaven na 5,5 až 6,5
procenta. Naopak průměrná dosáhla za loňský rok 10,7 procenta. Pro běžného
občana je důležitý meziroční údaj, který porovnává stav spotřebitelských cen v prosinci se
situací přesně rok předtím. Toto číslo je pro zjednodušený příklad použitelné k výpočtu
reálné mzdy či pro určení výnosu z investic očištěného od inflace. Průměrná inflace, která
porovnává stav posledních dvanácti měsíců vůči předchozím dvanácti měsícům, je
podstatná spíše pro makroekonomické analýzy nebo pro preciznější propočty výnosů u
dlouhodobějších akcí. Pokles inflace, která se v prosinci dostala na nejnižší historickou
reformní hodnotu, vyvolal různorodé reakce. Výrazný kritik politiky národní banky Václav
Klaus prohlásil, že rychlé snižování nelze považovat za úspěch. "Je draze
vykoupeno zhoršováním finanční situace podniků, bank i domácností," řekl Klaus.
Naopak mluvčí
ČNB Martin Švehla zdůraznil ve svém komentáři zcela jiný aspekt situace:
"Vidíme tu především dramatické vnější vlivy, pokles cen surovin i hotových výrobků na
světových trzích." Podle něho se proto v odhadech vývoje mýlili i odborníci v
jiných státech. Švehla staví své argumenty na příkladu Německa, kde byl odhad 2,3
procenta, a skutečnost dosáhla jen 0,7 procenta, tedy ani ne třetinové hodnoty. Obdobně
ve Francii existovala prognóza 1,3 procenta- skutečnost 0,3 procenta nepředstavuje ani
čtvrtinu. Národní banka cílila na koridor 5,5 až 6,5 procenta, výsledek 1,7 bodu je asi
třetinový v porovnání s dolní hranicí. "Pokud by neexistoval masivní pokles vnějších cen,
především u ropy, měli bychom nyní čistou inflaci někde kolem pěti procent," řekl Švehla.
Václav Klaus však tvrdí, že špatným odhadem výsledku byla poškozena důvěryhodnost
národní banky: "Je potřeba věnovat daleko větší pozornost jak formulaci cílů měnové
politiky, tak způsobu jejich naplňování a stejně tak i personálnímu obsazení rozhodujících
funkcí v ČNB." Klausova narážka přitom přichází v době, kdy se blíží jmenování nových
členů bankovní rady- čtyřem z nich totiž končí v únoru funkční období. O členech rady
rozhoduje prezident republiky. Ještě před jmenováním nových členů má bankovní rada
zasednout 28. ledna a tento den bude velmi ostře sledován. Očekává se rozhodnutí o
hlavních sazbách a možná i o výši minimálních rezerv. Pozorovatelé již nyní diskutují, jak
velký prostor využije. Například Josef Kovalovský z ČSOB přitom varuje před
možností podlehnutí politickým tlakům. "Klíčová repo sazba by se měla zastavit na úrovni
8,5 procenta. Pokud národní banka zvolí pokles větší, tedy na hladinu repo sazby sedm až
7,5 bodu, pak na konci roku budou muset sazby zase vzrůst," uvedl. Odborníci se navíc
shodují, že pokles sazeb neotevře podnikům pohodlnější cestu k úvěrům. Určitý vliv by
takové ostré snížení sazeb mělo na kurs koruny, který se stále drží velmi pevný. Po
oznámení inflačních výsledků oslabila měna z ranních 35,04 na 35,25 koruny za euro, což
odpovídá rovným osmnácti korunám za marku. Dolar byl za 30,53 koruny. Trh totiž podle
šéfdealera Raiffeisenbank Praha Petra Tomka očekává pokles sazeb a provádí již napřed
korekci kursu.
Zdroj: MF Dnes 12.1. 1999