Státní zaměstnanci čekají na nové mzdy s obavami

V případě neoprávněného krácení netarifních složek platu zasáhneme, tvr dí odbory Na výplatní pásce mohou někteří státní zaměstnanci i přes zvýšení mzdo vých tarifů spatřit ještě nižší cifru než loni. Důvodem pro zvýšení mzdových tarifů u státních zaměstnanců, které platí od počátku tohoto roku, mělo být podle vlády přiblížení platů ve státním sektoru podnikatelské sféře. Nicméně někteří zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací tvrdí, že se jim sice mají zvýšit tarify, zaměstnavatelé je ale chtějí připravit o netarifní mzdové složky, jako jsou osobní ohodnocení či příplatky. Nadtarifní složky platu tvoří u státních zaměstnanců zhruba 30 procent mzdy. Zaměstnanci by tedy mohli pobírat ještě nižší mzdu než před zvýšením tarifů: 17 procent by jim sice vláda přidala na tarifní složce, celkově by jim proti minulému roku mohlo chybět 13 procent platu. Signály o tom máme. Zaměstnanci se však bojí podat konkrétní podnět, tvrdí šéf odborového svazu pracovníků ve školství Jaroslav Rössler. Považuji to za obrovskou nehoráznost, dodává. Rössler proto doporučuje pracovníkům ve školství, aby v případě, že jim budou netarifní složky kráceny, podali na svého zaměstnavatele stížnost u odborového svazu. Zaměstnavatelé nemají žádné právo upírat někomu již přiznané osobní ohodnocení, tvrdí Rössler s tím, že zaměstnavatel se poté bude muset z krácení mezd zodpovídat. Zcela proti záměr u vlády Školské úřady však argumentují tím, že nemají dostatečný objem mzdových prostředků. Já nevidím nic trestuhodného ani zvláštního na tom, že když škola s právní subjektivitou nebo školský úřad nemá dostatek prostředků, sáhne do nenárokových složek platu, soudí šéf chrudimského školského úřadu Josef Moravec. Jeho úřad však prý nic takového neplánuje. Není to pravda. Zaměstnavatelům bylo v návrhu státního rozpočtu přiznáno takové zvýšení mzdových prostředků, aby bylo možné zvýšit platy tak, aniž by zaměstnavatelé museli sáhnout na netarifní složky platu, řekla předsedkyně odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Podle svých slov se svaz již zabýval dvěma takovými podněty a podařilo se je s managementem individuálně vyřešit ve prospěch zaměstnanců. Vondrová v této souvislosti připomněla, že například zaměstnancům věznic mají být kráceny rizikové příplatky. Problém financování Vězeňské služby je však hlubší.V nejbližších dnech o něm proto budeme jednat s ministrem sociálních věcí a spravedlnosti, dodává. Signály o tom, že nenárokové složky mají zaměstnancům krátit i některá zdravotnická zařízení, zaznamenal i odborový svaz pracovníků ve zdravotnictví. Konkrétní informace budeme ale teprve dostávat. Někteří zaměstnavatelé totiž s úpravami neseznamují formou nového platového výměru, zaměstnanci se výši platu mnohde dozví až na výplatní pásce, tvrdí místopředsedkyně svazu Jana Dvořáková. Zástupci odborů shodně státním zaměstnancům doporučují, aby se s konkrétními stížnostmi obraceli na jednotlivé odborové svazy. Vláda zvýšila státním zaměstnancům od letošního ledna mzdové tarify o 17 procent. Hlavním záměrem kabinetu bylo zvýšit mzdy zhruba 800 000 řadových zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací. Jejich plat by se tak v příštím roce měl zvýšit z průměrných 10 382 korun na 11 840 korun. Podle místopředsedy vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) by tak měl dosáhnout 88 procent výše průměrného platu v podnikatelské sféře, který bude podle odhadu v příštím roce dosahovat 13 490 korun. Zdroj: LN 13.1. 1999