Tempo růstu HDP polevilo, stále je ale vysoké

Pokud budeme měřit naši ekonomiku za celé první pololetí, pak dojdeme k číslu + 6,6 %. Původně publikovaný odhad růstu za první čtvrtletí (7,4 %) byl zároveň se zveřejněním nových dat v pátek upřesněn na 7,1 %.

Mez klíčové faktory, které růst HDP opět významně ovlivnily patří spotřeba domácností a naštěstí opět investice. Domácnosti utráceli reálně o 3,8 % více než ve stejném období minulého roku, ve druhém čtvrtletí to bylo celkem 381,7 mld. Kč. "Disponibilní důchody sice rostly ve druhém čtvrtletí pomaleji (o 6,1 %), domácnosti však měly na své výdaje nově k dispozici i finanční zdroje vzniklé v prvním čtvrtletí snížením daňové zátěže fyzických osob zavedením společného zdanění manželů a zvýšením procenta paušálních výdajů," uvádí se v analýze Českého statistického úřadu.

Hrubý domácí produkt (HDP) je klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy). Aby byl vyloučen vliv změn cen je vyjádřen ve stálých cenách (průměrné ceny roku 1995). Růst (pokles) HDP ve stálých cenách charakterizuje o kolik % reálně stoupl (klesl) hrubý domácí produkt ve sledovaném čtvrtletí roku proti stejnému období roku předchozího.

Výdaje vlády a vládních institucí sice poklesly o 3,4 %, bohužel to však bylo způsobeno vysokou loňskou srovnávací základnou. Loni se ve druhém čtvrtletí platila splátka 4,4 miliardy korun za nové bojové stíhačky Gripen.

To, že firmy investují do dlouhodobých investičních celků a zejména nových technologií dokazuje položka tvorba hrubého fixního kapitálu. Ta rostla o 5,3 % a významně tak růstu HDP pomohla. Rozčlenění tvorby hrubého fixního kapitálu podle sektorů však také není bez zajímavosti:

• Nefinanční podniky: 64,5 %
• Vládní instituce: 17,6 %
• Domácnosti: 15,4 %

Celkový objem financí směřujících do tvorby fixního kapitálu ať již firem, institucí nebo domácností byl více než 200 miliard korun.

Z věcného hlediska směřovalo 37,1 % do nebytových budov a staveb, 31,5 % do strojů a zařízení, 15,8 % do dopravních prostředků a 10,7 % do obydlí. Do bydlení bylo tak v jediném kvartále letošního roku investováno přes 20 miliard korun.

Zásoby, které na celkový domácí produkt mají také významný vliv se v běžných cenách v průběhu uplynulého čtvrtletí zvýšily o výrazných 38,5 mld. Kč a podle ČSÚ za tím stojí především podstatný růst rozpracovanosti velkých stavebních akcí a zvýšení zásob obchodního zboží.

Ropa nás ovlivňuje čím dál více. Záchranou brzdou, resp. "změkčujícím polštářem" je stále slabší dolar vůči koruně. Kdyby tomu tak nebylo a dolar by se pohyboval stále kolem 40 Kč, pak by cena za litr naturalu byla dávno nad 40 Kč za litr. Ropa měla opět vliv i na zahraniční obchod. Vývoz i dovoz zboží a služeb meziročně vzrostly o slušných 10,2 %.

V běžných cenách se v uplynulém čtvrtletí zvýšil hrubý domácí produkt meziročně o 7,6 % na 815,7 mld. Kč. Z dalších základních makroekonomických ukazatelů se ve druhém čtvrtletí zvýšily meziročně jak celková zaměstnanost (o 1,1 % na 5 014 900 osob), tak i úhrn mezd a platů (o 8,2 % na 255,9 mld. Kč).

Pokud bychom se měli podívat do zahraničí, pak naše ekonomika je na tom výrazně lépe než průměr v EU. Hrubý domácí produkt v zemích celé Evropské unie vzrostl ve 2. čtvrtletí podle odhadu Eurostatu z 1. září meziročně o 2,8 %, když v prvním čtvrtletí byl 2,4 %. Výběr některých zemí a jejich odhad růstu HDP:

• Německo 2,4 %
• Rakousko 3,1 %
• Maďarsko 3,9 %
• Polsko 5,6 %
• Slovensko 6,6 %

Závěr
Je vidět, že výkon států "staré" Evropy je podstatně slabší než u států postkomunistických. Ve světle tohoto faktu se velmi slušný výsledek hospodářského růstu za první půlrok jeví jako poměrně slabý. Vyšší tempo než na západ od našich hranic nám sice zaručuje, že se Evropě "přibližujeme", na druhou stranu tempo není takové, abychom mohli nějak výrazně jásat. Pověstné "co by, kdyby" je zcela na místě. Co by bylo, kdyby proběhly výrazné ekonomické reformy např. v podobě rovné daně?

Zdroj: Analýza českého statistického úřadu ze dne 8.9.2006

Více informací, tabulky, grafy a historické hodnoty si můžete přečíst v sekci Ekonomika.