Kvůli zvyšujícímu se počtu důchodců by nemohly být penze vypláceny na posledních čtrnáct dnů prosince.
Vinu za vzniklou situaci podle premiéra Topolánka nese minulá vláda šéfa sociálních demokratů Jiřího Paroubka. Podle Nečase schodek v částce vyčleněné na důchody znamená, že je třeba změnit důchodový systém.
Ke konci července odvádělo důchodové pojištění zhruba 4,87 milionu osob a starobní penze pobíralo 1,99 milionu lidí. Před pěti lety pojistné hradilo 4,79 milionu plátců, důchod dostávalo 1,92 seniorů.
Účet důchodového pojištění byl pár let v přebytku. Loni na konci roku činil devět miliard korun. Podle dřívějších propočtů by systém mohl vydržet bez dluhů ještě asi 20 let. Nečas se ale hned po svém jmenování do funkce zmínil o tom, že by se penzijní soustava mohla propadnout do deficitu již v příštím roce.
Podle náměstka ústředního ředitele ČSSZ Luboše Vaňka, který je pověřen řízením správy, má vliv na příjmy z odvodů na důchodové pojištění sazba pojistného, zaměstnanost i růst průměrné mzdy. Na výši výdajů se podepisuje zvyšování penzí, výše důchodového věku či délka doby, po jakou si lidé důchodové pojištění hradí. Roli hraje samozřejmě i to, kolik ročně přibude nových důchodců a plátců.
Na jeden starobní důchod přispívalo koncem července 2,45 lidí, před pěti lety jich bylo 2,44. Důchody starobní, invalidní a pozůstalostní vyplácela správa 2,68 milionu osob. Na jakoukoliv penzi tak přispívalo 1,82 lidí.
Průměrný starobní důchod mužů činil koncem března 9104 korun a žen 7388 korun. Ženy totiž obvykle vydělávaly méně než muži, na důchod tedy odváděly méně. Penzi menší než 3000 korun pobíralo ke konci prvního čtvrtletí 9707 osob. Nejčastěji senioři dostávali mezi 8000 a 9000 korunami, takovou částku má přes půl milionu lidí. Důchod nad 12.000 korun připadá zhruba 34.000 penzistů. Nejvyšší starobní penze překročila 54.000 korun.