Česko bude do roku 2020 potřebovat nové energetické zdroje na 24 až 33 terawatthodin elektřiny ročně. Pokud dál poroste HDP a země nezačne energií šetřit, může vzrůst do 15 let spotřeba až o 40 procent na 100 terawatthodin, varuje Feist.
Firmy a domácnosti dohromady spotřebovaly v letošním prvním pololetí 31 terawatthodin. Jen v domácnostech se od roku 1989 zvýšila spotřeba elektrické energie o víc než polovinu na 14,7 terawatthodin. Odborníci za tím vidí větší vybavenost domácností elektrickými spotřebiči. Výměna desetiny ledniček za energeticky úspornější by ušetřila 0,2 terawatthodin ročně, ještě víc by se prý dalo spořit v průmyslu. Snížení intenzity průmyslu o čtvrtinu a služeb o pětinu ušetří ročně 20 terawatthodin, přiblížil Feist.
Odborníci i přesto upozorňují, že by země nové energetické zdroje potřebovala. ČEZ chystá obnovu některých uhelných zdrojů, ta prý ale problém dlouhodobě neřeší. Do roku 2015 je možné chybějící objem výroby pokrýt z plánu na rekonstrukci uhelných elektráren. Po roce 2015 stávající těžba uhlí nebude dostačovat, upřesnil Feist.
Česko má podle ČEZ limitované zdroje. "Bylo by chybou spoléhat na dovoz z jiných zemí, není moc kde brát," tvrdí ředitel. Vítr, voda, spalování biomasy nebo plyn by mohly v roce 2020 zásobovat českou energetickou síť asi ze čtvrtiny. Třetinu mají zvládnout uhelné elektrárny a 42 procent jaderné reaktory. Nutnost jejich vzniku vnímá i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Už dříve ale připustila, že světové zásoby uranu vydrží asi na 100 let.
Elektřinu z jádra zatím v Česku vyrábějí elektrárny Dukovany a Temelín. Podle Feista je nezbytné rozhodnout o případném novém jaderném zdroji co nejdříve. Až sedm let podle něj může trvat získání potřebných povolení a certifikátů, ještě o rok déle by si mohla vyžádat samotná stavba. Asi rok a půl pak bude potřeba nový reaktor testovat.