MMF zvýšil odhad růstu české ekonomiky na 6 procent

MMF na jaře předpověděl, že růst české ekonomiky letos zpomalí na 5,5 procenta, takže jeho nynější výhled znamená výrazné zlepšení. V případě Slovenska je revize méně výrazná, protože fond na jaře předpovídal růst 6,3 procenta. Z celé střední a východní Evropy by nejvyšší tempo růstu mělo mít Lotyšsko, a to 11 procent.

Za vysokým růstem střední a východní Evropy stojí podle měnového fondu hlavně domácí poptávka, kterou podporuje rostoucí příliv čistého kapitálu a růst úvěrů. Dynamika růstu se ale v jednotlivých oblastech liší. Nejvyššího růstu dosahují pobaltské země a Turecko, tempo růstu se ale zvýšilo v České republice a na Slovensku. V Maďarsku, Polsku a ve Slovinsku je dynamika růstu slabší, podotýká fond.

Pro celou oblast střední a východní Evropy je charakteristický vysoký deficit běžného účtu, pouze v České republice, Polsku a ve Slovinsku lze schodek označit za mírnější. Měnový fond ale upozorňuje, že celá oblast je náchylná k poklesu, do značné míry proto, že region se velmi spoléhá na zahraniční úspory.

Při hodnocení rizika je ale podle MMF třeba mít na paměti, že obecně vysoký deficit běžného účtu v jednotlivých zemích částečně odráží příznivé investiční možnosti v kontextu evropské integrace. Region sám o sobě totiž nemá velké zdroje kapitálu a disponuje levnou pracovní silou. Deficity jsou tedy spojeny i s rychlým růstem úvěrů a spotřeby, růstem cen aktiv, a někdy i s relativně rychlým růstem kurzu národní měny.

Jestliže se v důsledku vysoké poptávky a spotřeby zvýší tlak na růst cen, první obranou by mělo být zvýšení úrokových sazeb. Ve střední Evropě ale riziko růstu inflace není zatím aktuální a v České republice je toto riziko dokonce nízké. V posledních měsících se tlak na růst cenové hladiny zvýšil, ale Česká národní banka hned zareagovala zvýšením sazeb. Totéž učinily také centrální banky v Maďarsku a na Slovensku.