Zahraniční obchod znovu dělá expertům vrásky

Schodky zahraničního obchodu, které po většinu roku analytiky a ekonomy těšily, neboť v porovnání s dřívějšími roky byly nepoměrně lepší, přinesly v prosinci naopak zklamání. Propad 17,6 miliardy korun je po nadějných signálech z celého roku neúspěchem. Obratem se objevily úvahy, zda nejde o konec období optimistického vývoje obchodní bilance, a obavy z letošního roku. Mezi vysvětleními prosincového vývoje kralují dva proudy. Jan Urban z investiční společnosti Union tvrdí: "V posledních šesti letech přinesl prosinec vždy nejhorší číslo za celý rok. Narůstá poptávka hlavně ve spotřebním zboží, a objemy dovozu tak zůstávají na vysoké úrovni. Vzhledem k tomu, že v exportu nehraje spotřební zboží hlavní roli, dochází právě v prosinci k jeho výraznému poklesu a vznikají vysoké deficity." Naopak Miroslav Nosál z londýnské pobočky Merrill Lynch vidí tři důvody pro zhoršování obchodní bilance- v hlavních partnerských zemích ochabuje růst, koruna je relativně silná a u hlavních exportérů, například v automobilce Škoda, se postupně vyčerpaly růstové podněty. STRUKTURA SE POMALU LEPŠÍ I když je prosincový výsledek pro experty nepříjemným překvapením, vyvolává zlepšující se struktura vývozu a dovozu jako tradičně příznivé reakce. Za rok 1997 byl podíl exportu strojů, zařízení, automobilů a spotřebního zboží 51,5 procenta z celku. Loni to bylo již 54,6 procenta, přičemž v průběhu roku se čísla stále lepšila. Celý tento zisk byl na úkor vývozu surovin a polotovarů, tedy produktů s nízkým podílem práce. Nejrychleji rostoucí částí exportu byly stroje a dopravní prostředky- v korunovém vyjádření se za celý rok jejich hodnota zvýšila téměř o třicet procent. Podobně dobrá jsou i čísla o teritoriálním umístění zboží, nejrychleji se zvyšoval export do Evropské unie- více než o čtvrtinu. V druhé části roku se zhroutil vývoz do Ruska, kde se dostavil naopak čtvrtinový pokles. JE TU VŠAK ŘADA RŮZNÝCH HROZEB Zhoršující se výsledky obchodní bilance v posledních loňských měsících naznačují možné potíže v tomto roce. Analytici je povětšinou shrnují do několika bodů: - Kritické může být Slovensko, kde má Česká republika přebytek 23,5 miliardy korun. Ekonomická situace východních sousedů se však během letoška asi podstatně zhorší, tamní poptávka poklesne, takže lze spíše očekávat nízké prodeje a snahu slovenských producentů uplatnit své zboží v tuzemsku. - Klíčový vliv bude mít kurs koruny. Zřejmě jen její pokles přinejmenším o deset procent by mohl zabránit růstu schodku, avšak za cenu zastavení dobré struktury vývozu. Oslabení koruny totiž pomůže především exportérům surovin či polotovarů, tedy komodit citlivých na kurs. Může mít navíc nepříjemný dopad pro podniky, které jsou nyní úspěšné a které mají mnohdy úvěry v cizích měnách. Těm totiž pokles kursu prodraží jejich splácení. - Nízká úroveň investic v posledních dvou letech nenaznačuje, že by se v zemi nějak výrazně rozvinuly nové kapacity na úrovni schopné konkurovat v globálním měřítku. To podvazuje možnosti příštího růstu. Nicméně i určité zhoršení obchodní bilance ještě nemusí znamenat vážné potíže: "Nebude to tak špatné, aby to mělo vliv na stabilitu koruny," uvedl Miroslav Nosál z Merril Lynch. Naopak naděje vládních ekonomů ve zlepšení obchodní bilance se upírají především ke kursu koruny- kdyby oslabila, pomohlo by to exportu, a naopak zdražilo dovozy. Premiér Miloš Zeman řekl: "Jsem optimista a věřím, že kurs koruny se usadí na hladině, která pomůže vývozcům." Nicméně měna na zprávy o velkém prosincovém schodku vůbec nereagovala, což dealeři vysvětlují tím, že novou hladinu trh nastavil již před několika dny na základě odhadů. EKONOMIKA JE DVOURYCHLOSTNÍ Naprostá většina odborníků hledá příčiny přetrvávajících problémů s obchodní bilancí v nedokončených strukturálních reformách a v nedokončené či mnohdy v pokažené privatizaci. Poslední analýza ministerstva průmyslu a obchodu dodává řadu ilustrativních čísel: například přidaná hodnota na jednoho zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu činila v prvním loňském pololetí ve firmách vlastněných zahraničními majiteli 743 tisíc korun, ve firmách privatizovaných standardními metodami 344 tisíc korun a v podnicích, které prošly kuponovou privatizací, pak 321,5 tisíce korun. Podniky držené cizinci měly přitom podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 16,3 procenta, zaměstnávaly však jen 6,1 procento lidí. Export se na jejich tržbách podílel více než třiašedesáti procenty, u podniků privatizovaných kuponovou metodou to bylo jen 36,5 procenta. Zajímavý je také podíl osobních nákladů na přidané hodnotě ve firmě. Zahraniční společnosti jsou v tomto srovnání pod pětatřiceti procenty, kuponové podniky naopak nad 55 procenty. Zdroj: MF Dnes 25.1. 1999