Prvním efektem redukce povinných rezerv bude zvýšení repo operací

11.02.2000 | ,
ÚČTY A SPOŘENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Přední české banky vítají snížení limitu povinných minimálních rezerv, přiznávají ale, že prvním krátkodobým efektem nového opatření ČNB bude zvýšení objemu repo operací prováděných právě s centrální bankou. Žádnou úvěrovou expanzi nelze čekat, vyplývá z ankety ČTK mezi předními českými bankami. Nový limit na povinné minimální rezervy (PMR) uložené bezúročně u začíná platit od čtvrtka 28.ledna. Jejich výše poklesne ze 7,5 na 5,0 procenta vkladů bank. Opatření by mělo uvolnit přibližně 30 miliard korun pro další použití v bankovním sektoru. Konkrétně České spořitelně se tím uvolní prostředky zhruba za 7,3 miliardy Kč, IPB za čtyři až pět miliard korun a ČSOB řádově za 2,5 miliardy korun, které doposud bezúročně ležely v ČNB. Snížení povinných minimálních rezerv umožní bankám částečně přemístit svá aktiva od bezrizikových (ale neúročených) u k úročeným i s vyšší mírou rizika, jako jsou úvěry nebo cenné papíry. Jednou z alternativ krátkodobého umístění uvolněných zdrojů bank jsou repo operace s ČNB, které navíc vykazují minimální riziko. "V krátkodobém horizontu nelze vyloučit, že uvolněné prostředky mohou být v prvním momentu zčásti krátkodobě umístěny i do nejvýhodnějších operací na trhu, mimo jiné i do repo operací. Těžiště z dlouhodobějšího hlediska však bude jinde," řekl pro ČTK mluvčí Investiční a Poštovní banky Jan Rezek. Krátkodobé zvýšení objemu repo operací připouští také ostatní banky. Nový limit PMR se v prvních týdnech po jeho zavedení může částečně odrazit i na výhodnějších úrocích, které budou banky nabízet svým klientům. "Poklesem sazeb povinných rezerv se odpovídajícím způsobem zvýší úrokové sazby pro klienty Živnostenské banky," řekl mluvčí banky Karel Ježek. Naopak další snižování úrokových sazeb pod vlivem nové úrovně nelze v nejbližší době čekat v Komerční bance. "Dopad PMR byl zohledněn při posledním snižování sazeb," zdůvodnil její mluvčí Ivo Polišenský. Ani u České spořitelny se bezprostředně snižovat sazby na straně vkladů nebudou. Odborníci se shodují, že výše povinných minimálních rezerv nemá žádnou přímou souvislost s politikou poskytování úvěrů. Chování bank jejich tvrzení dokazuje. "Pro banku je rozhodující schopnost dlužníka úvěr splácet, nikoli limit povinných minimálních rezerv," upozornil mluvčí Živnostenské banky. Obdobné hlasy je možno zaslechnout i z ostatních bank. "Spořitelna má přebytek likvidity ve výši asi 30 miliard korun, naopak postrádá vhodné projekty k zainvestování," řekl mluvčí banky Pavel Jiroušek. Úvěrovou expanzi lze čekat v oblasti půjček občanům, dodal. V poslední době je velmi diskutované téma další existence povinných minimálních rezerv. Pro jejich zrušení se vyslovil i místopředseda vlády Pavel Mertlík. České banky by v mezidobí, než budou naprosto zrušeny, uvítaly alespoň jejich úročení. Oba kroky současná situace umožňuje, shodují se. Mezi důvody, které by měla zvažovat při hlasování o zrušení PMR, mohou patřit růst úrokových sazeb z vkladů u bank, následné zvýšení míry úspor obyvatelstva a posílení likvidity mezibankovního trhu depozit. "Při nezměněném rizikovém profilu aktiv by byla zajištěna větší ziskovost bank a rychlejší tvorba rezerv. Státem kontrolované banky by byly ve špatných letech méně závislé na rozpočtových zdrojích," shrnul Ježek. Petra Rejchrtová Zdroj: ČTK 27.1. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ