Přední české banky vítají snížení
limitu povinných minimálních rezerv, přiznávají ale, že prvním
krátkodobým efektem nového opatření
ČNB bude zvýšení objemu repo
operací prováděných právě s centrální bankou. Žádnou úvěrovou
expanzi nelze čekat, vyplývá z ankety ČTK mezi předními českými
bankami.
Nový limit na povinné minimální rezervy (PMR) uložené
bezúročně u začíná platit od čtvrtka 28.ledna. Jejich výše
poklesne ze 7,5 na 5,0 procenta vkladů bank. Opatření by
mělo uvolnit přibližně 30 miliard korun pro další použití v
bankovním sektoru. Konkrétně České spořitelně se tím uvolní
prostředky zhruba za 7,3 miliardy Kč, IPB za čtyři až pět
miliard korun a ČSOB řádově za 2,5 miliardy korun, které doposud
bezúročně ležely v ČNB.
Snížení povinných minimálních rezerv umožní bankám částečně
přemístit svá
aktiva od bezrizikových (ale neúročených) u k
úročeným i s vyšší mírou rizika, jako jsou úvěry nebo cenné
papíry. Jednou z alternativ krátkodobého umístění uvolněných
zdrojů bank jsou
repo operace s ČNB, které navíc vykazují
minimální riziko.
"V krátkodobém horizontu nelze vyloučit, že uvolněné
prostředky mohou být v prvním momentu zčásti krátkodobě umístěny
i do nejvýhodnějších operací na trhu, mimo jiné i do repo
operací. Těžiště z dlouhodobějšího hlediska však bude jinde,"
řekl pro ČTK mluvčí Investiční a Poštovní banky Jan Rezek.
Krátkodobé zvýšení objemu repo operací připouští také ostatní
banky.
Nový limit
PMR se v prvních týdnech po jeho zavedení může
částečně odrazit i na výhodnějších úrocích, které budou banky
nabízet svým klientům. "Poklesem sazeb povinných rezerv se
odpovídajícím způsobem zvýší
úrokové sazby pro klienty
Živnostenské banky," řekl mluvčí banky Karel Ježek.
Naopak další snižování úrokových sazeb pod vlivem nové
úrovně nelze v nejbližší době čekat v Komerční bance. "Dopad
PMR byl zohledněn při posledním snižování sazeb," zdůvodnil její
mluvčí Ivo Polišenský. Ani u České spořitelny se bezprostředně
snižovat sazby na straně vkladů nebudou.
Odborníci se shodují, že výše povinných minimálních rezerv
nemá žádnou přímou souvislost s politikou poskytování úvěrů.
Chování bank jejich tvrzení dokazuje. "Pro banku je rozhodující
schopnost dlužníka úvěr splácet, nikoli limit povinných
minimálních rezerv," upozornil mluvčí Živnostenské banky.
Obdobné hlasy je možno zaslechnout i z ostatních bank.
"Spořitelna má přebytek
likvidity ve výši asi 30 miliard
korun, naopak postrádá vhodné projekty k zainvestování," řekl
mluvčí banky Pavel Jiroušek. Úvěrovou expanzi lze čekat v
oblasti půjček občanům, dodal.
V poslední době je velmi diskutované téma další existence
povinných minimálních rezerv. Pro jejich zrušení se vyslovil i
místopředseda vlády Pavel Mertlík. České banky by v mezidobí,
než budou naprosto zrušeny, uvítaly alespoň jejich úročení.
Oba kroky současná situace umožňuje, shodují se.
Mezi důvody, které by měla zvažovat při hlasování o
zrušení PMR, mohou patřit růst úrokových sazeb z vkladů u bank,
následné zvýšení míry úspor obyvatelstva a posílení likvidity
mezibankovního trhu depozit. "Při nezměněném rizikovém profilu
aktiv by byla zajištěna větší ziskovost bank a rychlejší tvorba
rezerv. Státem kontrolované banky by byly ve špatných letech
méně závislé na rozpočtových zdrojích," shrnul Ježek.
Petra Rejchrtová
Zdroj: ČTK 27.1. 1999