Ve třicátých letech patřila ČR k nejvyspělejším zemím Evropy, v roce 1989 byla HZP 109 miliard korun a v době vzniku ČR, v roce 1993, dosáhla 83 miliard. Rozměr zemědělství se zmenšuje i po vstupu do EU, shrnul.
"Zatímco rostlinná produkce od vzniku ČR poklesne asi o deset procent, živočišná o téměř 30 procent," upozornil. U živočišné výroby je rychlejší meziroční sestup ve stálých cenách. Loni to bylo meziročně o miliardu, letos proti roku 2005 to bude o téměř pět miliard korun. Podíl zemědělství na HDP má Česko podle svazu nižší, než je průměr zemí EU.
Tržby za devět rozhodujících komodit by podle svazu měly letos dosáhnout asi 70,6 miliardy korun, což je nejméně za posledních osm let. Meziročně budou asi o dvě miliardy nižší. Výpadek by měl být vyrovnán zvýšenými podporami a dotacemi, uvedl Jirovský.
"Zatímco v letech 1996 až 2003 jsme dováželi masa za jednu až tři miliardy korun ročně, předloni to bylo za sedm miliard a loni už za deset miliard korun," řekl Jirovský. Tomu odpovídá i vývoj salda ze zahraničního obchodu s masem. "V roce 1996 bylo minus 250 milionů, loni přes minus sedm miliard a za letošní pololetí minus 4,4 miliardy korun. Na konci roku by mohlo být meziročně vyšší o miliardu.
Navzdory existenčním problémům zemědělství podle svazu nadále udržuje nižší inflaci. Za první pololetí se ceny zemědělských výrobců proti pololetí 2001 snížily o 12 procent, přičemž potravinářské vzrostly. Zvýšily se náklady, třeba nafta letos podražila meziročně o dvě koruny, o sedm za čtyři roky. Náklady zemědělců se letos meziročně zvýší o asi miliardu korun.
Posilováním kurzu koruny vůči euru klesají ceny zemědělských výrobců. Za pět let koruna posílila o téměř 20 procent. To představuje snížení cen třeba u obilovin až o 140 korun za tunu, u řepky o 300 korun. "Nejedná se jen o ceny, ale i o dotace, které jsou stanoveny v eurech," upozornil Jirovský.