Zvýšení spotřební daně by prý mohlo pivo zdražit až o korunu

Podle Veselého je ale třeba počítat s dalšími náklady, konečná cena pro spotřebitele se tak zvýší více než žádá Brusel. Evropská komise svůj návrh obhajuje tím, že zdražení je nepatrné a nikoho nemůže ohrozit. Veselý však nesouhlasí. Podle něj 30 procent českých konzumentů pije pivo místo běžných nápojů a nakupuje laciné značky piva v supermarketech, jejich ceny dosahují jen několika málo korun. "Když dávají za láhev tři koruny, tak korunu navíc značně pocítí," dodal.

Českým pivovarníkům rovněž vadí, že pro víno nejsou stanovené žádné minimální sazby spotřební daně. Spotřeba piva na českém trhu navíc klesá a vína naopak stoupá. Mnozí za touto praxí vidí lobby velkých států Evropské unie, které produkují obrovské množství vína. Thomas Carrol z Evropské komise však s touto námitkou nesouhlasí. Podle něj nic nebrání tomu, aby si kterýkoliv členský stát Evropské unie stanovil libovolnou spotřební daň z vína a může tak učinit i Česká republika.

Komise navrhla zvýšit minimální spotřební daně na alkohol, tedy pivo, lihoviny a silná vína, o 31 procent. Dopady by se měly pohybovat od jednoho eurocentu (30 haléřů) na pivo například v Česku a ve Španělsku, po 31 centů (asi 10 Kč) na láhev lihoviny třeba na Kypru. O úpravu sazeb komisi požádali ministři financí EU, protože sazby byly stanoveny naposled před 14 lety a od té doby inflace jejich reálnou hodnotu snížila.

Minimální sazba daně znamená, že vlády mohou stanovovat nad touto úrovní jakkoliv vysoké daně. Například Finsko uvaluje na litr piva spotřební daň 1,42 eura proti pouhým devíti centům v Česku, Lotyšsku nebo na Maltě. Švédsko vybírá z lahve lihoviny 15,50 eura ve srovnání s 1,68 eura na Kypru. Minimální daň na lihové nápoje v EU je 1,54 eura.