"Ke spekulacím a dohadům se nevyjadřujeme," vzkázal mluvčí belgického řetězce Hans Michiels. Ahold je ale už delší dobu pod značným tlakem, který na něj vyvíjejí akcionáři. Velké výhrady mají dva velké investiční fondy, které chtějí, aby se Ahold rozdělil na dvě části.
"Už delší dobu hovoří o možnostech spolupráce a hledají způsob, jak toho dosáhnout. Mohlo by to vést k fúzi," řekl nizozemskému listu informovaný zdroj. Analytici ale tvrdí, že fúze je málo pravděpodobná, protože Ahold už pracuje na restrukturalizaci.
Proti plánu sloučení by zřejmě vystoupily i regulační orgány. Jak Ahold, tak Delhaize totiž působí na východním pobřeží Spojených států, proti čemuž by se pravděpodobně postavily tamní úřady. Smysl by ale podle analytiků mohl dávat prodej části obchodů, které má Ahold v USA. Pak by se dal chápat i zájem Delhaize, tvrdí odborníci.
"Stále si myslíme, že Delhaize, stejně jako Tesco, by mohly mít zájem o část maloobchodních aktivit Aholdu v USA," uvedli analytici makléřské firmy Rabo Securities. Ahold i Delhaize působí i na českém trhu. Ahold provozuje obchody Albert a Hypernova, Delhaize má síť Delvita.
Proti Aholdu tvrdě vystupují velké investiční fondy Paulson & Co spolu s fondem Centaurus Capital. Oba patří do kategorie takzvaných hedgeových fondů, které disponují značným majetkem a spravují aktiva bohatých lidí. Fondy mají 6,4 procenta akcií Aholdu a snaží se řetězec přesvědčit, aby své aktivity v USA prodal a zaměřil se na lukrativní evropský trh.
Ahold je z hlediska prodeje potravinářského zboží čtvrtým největším maloobchodním řetězcem na světě. Po účetním skandálu s nadhodnocováním zisků v americké součásti U.S. Foodservice se ale stále není schopen zcela zotavit.