Velké finanční skupiny již pronikají do oblasti mikrofinancí

Jaké dnes existují instituce působící v mikrofinanční oblasti? Jednou z vlajkovou lodí je indonéská banka Rakyat, nejrozsáhlejší mikrofinanční instituce světa. Tato státem vlastněná banka slouží 22 millionům spořitelům, kteří jsou ve svých vesnicích členy svých autonomních mikro-bank. Banka Rakyat je výsledkem úspěšné transformace státem vlastněné zemědělské banky během osmdesátých let minulého století.

Skupina ACCION International, pionýr microfinance, byla založená studentem práv Josephem Blatchfordem, který chtěl alokovat chudobu ve velkých latinoamerických městech. Začal jako dobrovolník v suburbiích Karakasu s 90.000 dolary shromážděných od soukromých společností. ACCION je dnes jedna z prvních mikrofinančních organizací světa, jejíž síť se rozestírá od Latinské Ameriky, USA až po Afriku. Tato skupina založila v roce 1992 bolivijskou BancoSol, první komerční banku na světě, která se soustředí výhradně na produkty mikrofinance. V současnosti banka nabízí více než 70.000 klientům širokou paletu finančních služeb, včetně spořících účtů, kreditních karet a hypoték – produktů, které byly před pěti lety dostupně pouze Bolivijským vyšším třídám. BancoSol už není sama: více než 15 organizací napojených na skupinu ACCION jsou dnes regulovanými finančními institucemi.

Indická SEWA Bank byla založena v roce 1972 jako obchodní sdružení v indickém státě Gujarat, s cílem posílit vyjednávací sílu jejich členů pro zvýšení příjmů, zaměstnanosti a přístupu k sociálním službám. Za rok čtyři tisíce žen sesbíraly kapitál a založily Mahila SEWA Co-operative Bank. Od té doby poskytují bankovní služby chudým, analfabetům, samoživitelkám a staly se solidní finanční skupinou se zhruba 30.000 aktivními klienty.

Legendární bangladéšská Grameen Bank, založená dnes již celebritou rozvojových institucí, Dr. Mohammadem Yunusem, poskytuje úvěry téměř 4 milionům klientům a částečně se soustředí i na běžné komerční bankovnictví.

Počet mikrofinančních institucí, jichž jsou dnes tisíce a zájem o nich, bude nepochybně stoupat. Tradiční investiční instrumenty, ať již to jsou termínové vklady, pokladniční poukázky, státní, korporátní nebo hypotéční dluhopisy, jsou ve srovnání s úrokovými možnostmi mikrofinancí potenciálně méně zajímavé. To je přesně důvod, proč je sektor mikroúvěrů doposud podfinancovaný a nabízí na západní poměry nevídané úrokové míry. Půjčky živnostníkům v chudých zemích třetího světa jsou mimo expertní zájmy finančníků z vyspělého světa. A to navzdory tomu, že jde o klientelu, která čítá stovky miliónů, možná miliardy klientů. Zde je obrovský a doposud jen z malé části objevený trh.

Velké finanční skupiny již o mikrofinancích ví a pomalu na ně začínají soustřeďovat pozornost. Skupina Citigroup v roce 2005 založila mikrofinanční fond. Následovaly ji i Deutsche  Bank, francouzská Societe Generale a holandská Rabobank. Citigroup též pracuje na sekuritizaci mikroúvěrů ve spolupráci s některými většími mikrofinančními institucemi, jako například mexickou Compartamos. Znamená to, že se učí převádět velké množství drobných úvěrů do portfolia úvěrů, krytých obchodovatelným dluhopisem.

Malý investor díky mikrofinancích prozatím stěží může vydělat, ale to možná nebude dlouho trvat. Existují projekty jako Kiva.org, který pomocí internetového portálu a služby PayPal dokáže finančně propojit „první“ a „třetí“ svět. Jedná se však o čistě charitativní projekt, který investorovi nese nulový úrok.

Některé pokrokové a dynamické mikrofinanční instituce, jako například prudce rostoucí mexická FIPS AC, hodlají podobných elektronických mechanismů využít ke své vlastní expanzi – vydělat přitom nechtějí na úrocích, ale na zprostředkování obchodu s produkty z chudých trhů  investorům z bohatšího světa. Úrok přitom chápou jako prostředek expanze a nástroj k získávání stále většího množství informací o těchto trzích. Tento ojedinělý dualistický postoj je možná modelem budoucích  strategií, které povedou ke změně třetího světa - úrok jako nástroj rozvoje obchodu, který pomáhá odbytu a zároveň tak posiluje finanční sílu dlužníků.

Je pravděpodobné, že se masy světových investorů v honbě za úrokovými procenty již brzy soustředí na obří trhy rozvojového světa, tvořené davy malých podnikatelů, které rostou rychleji než rozvinutý svět a touží po kapitálu.

Česká republika má proti ostatním zemím náskok. Existuje tu skupina nejmenovaných bankovních a IT profesionálů usilující o přístup na trhy microfinance. Během následujících týdnů by měla být ohlášena a na trh uvedena struktura umožňující zprostředkování mikrofinančních trhů bohatším investorům, o níž vás portál Finance.cz bude informovat.

Autor pracuje ve vedení mexicko-americké mikrofinanční organizace FIPS