Zdraží růst sazeb ČNB úvěry?

Bankovní rada České národní banky na svém středečním jednání rozhodla zvýšit 2T repo sazbu na 2,5%, diskontní sazbu na 1,5 % a lombardní sazbu na 3,5 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od pátku 29.9.2006.

Před každým zasedáním bankovní rady můžeme sledovat velké očekávání trhu na vývoj klíčových úrokových sazeb. Stejně tomu bylo i před středečním jednáním. Agentura Reuters v minulém týdnu oslovila 24 analytiků. Patnáct z nich čekalo stagnaci klíčové dvoutýdenní repo sazby na 2,25 procenta, jen devět předpovídalo růst sazeb. Na možné zvýšení úrokových sazeb však v uplynulých týdnech ukazovalo oslabování koruny, rostoucí inflace a především komentáře některých centrálních bankéřů. Ti kritizovali především vývoj veřejných financí. K nejtvrdším kritikům patřil viceguvernér ČNB Miroslav Singer, který uvedl že by se ke slovu měla dostat restriktivní fiskální politika, aby oslabila příliš silnou měnu a zpomalila ekonomiku. "To ale při současných rozpočtech není možné, a tak nám zbývá pouze zvedat úrokové sazby," uvedl minulý týden. Rozpočet a stav veřejných financí kritizovali v posledních dnech i další členové bankovní rady Luděk Niedermayer a Michaela Erbenová.

Sedmičlená bankovní rada nakonec rozhodla pro zvýšení sazeb poměrem 5:2. Důvodem pro zvýšení byla vyšší srpnová inflace, očekávaný vývoj některých vnějších faktorů a dlouhodobý fiskální vývoj v Česku. Proti naopak mluvila snižující se cena ropy a benzinu. Rozhodování bankovní rady ovlivnilo také oslabení koruny, jež ustoupila z dřívějších rekordních hodnot.

Tabulka č. 1: Vývoj úrokových sazeb ČNB od roku 2001 (v %)

Zdroj: Česká národní banka

Jak pomocí úrokových sazeb centrální banka ovlivňuje ekonomiku?
Česká národní banka provádí svou měnovou politiku především pomocí krátkodobých úrokových sazeb. Důvody pro změnu výše úrokových sazeb mohou být různé – nejčastěji je to inflace, kurz měny, vývoj sazeb Evropské centrální banky či kombinace všech těchto faktorů.

Hlavním měnovým nástrojem České národní banky je dvoutýdenní repo sazba. Pomocí ní ovlivňuje centrální banka množství peněz v ekonomice. Banka stahuje měnu z oběhu prodejem svým cenných papírů bankám a naopak ji do oběhu uvolňuje nákupem stejných cenných papírů od bank. Obě strany se při této operaci zavazují, že po uplynutí doby splatnosti ČNB vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu, která je zvýšená o dohodnutý úrok a věřitelská banka zase vrátí ČNB její cenné papíry. Základní doba těchto operací je 14 dní, odtud název dvoutýdenní repo sazba.  Vyhlášená úroková sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky při repo operacích uspokojovány. Repo tendr je centrální bankou vyhlašován každý pracovní den a banky mají stanovenu určitou dobu, v které mohou předávat své objednávky (objem a požadovanou úrokovou sazbu). Minimální objem je 300 milionů korun a dále celé násobky 100 mil. Kč. ČNB přednostně přijímá nabídky  požadující nejnižší úrokovou sazbu. Měnověpolitická opatření centrální, jako je právě zvýšení či snížení repo sazby mají často okamžitý dopad na kurz měny, naopak inflaci ovlivní až s jistým zpožděním. Proto ČNB při svých rozhodnutích zohledňuje nejen současný stav ekonomiky, ale především její očekávaný vývoj v nejbližších měsících. Podle odhadů ČNB mají změny úrokových sazeb nejvýraznější dopad na inflaci v období zhruba 12 až 18 měsíců.

V tabulkách se můžete podívat jak se repo sazba vyvíjela v minulých letech a jaké je její srovnání s ostatními zeměmi eurozóny. I přes zvýšení má však Česká republika spolu se Švédskem úrokové sazby na nejnižší úrovni v celé Evropské unii. Úroková sazba Evropské centrální banky je na hodnotě 3%. V říjnu je však očekáváno zvýšení sazeb v eurozóně o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta.  

 Tabulka č. 2: Srovnání základních úrokových sazeb v EU

Co růst klíčové úrokové sazby znamená pro občana?
Jedním ze základních důsledků růstu klíčových úrokových sazeb je logicky i růst úroků komerčních úvěrů.  Od Českou národní bankou stanovené repo sazby se totiž odvíjí sazba PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), tedy úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Od této sazby se pak odvíjí úročení komerčních úvěrů. Nejvíce by se mělo zvýšení sazeb promítnout do zdražení hypoték a ostatních úvěrů na bydlení, jako jsou především překlenovací úvěry ze stavebního spoření. Důvodem jsou nízké úrokové sazby a tedy i nízký úrokový diferenciál těchto úvěrových produktů. Velmi často se lze v sazebnících hypotečních bank setkat se stanovením nové úrokové sazby po uplynutí doby fixace právě na základě sazby PRIBOR, například PRIBOR 12M + 1,50 %. Jak jsme již uvedli podobně nízké úrokové sazby jako hypotéky mají i překlenovací úvěry ze stavebního spoření, i ony jsou tedy velmi citlivé na jakýkoliv pohyb klíčových úrokových sazeb. Mírný růst úroků lze tedy čekat i u nich a to i proto, že na minulé zvýšení úrokových sazeb na konci července na rozdíl od hypotečních bank nijak nereagovaly. Řádné úvěry ze stavebního spoření by zdražit neměly, jejich výše je totiž legislativně omezena. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z řádného úvěru a úrokovou sazbou, kterou jsou úročeny vklady na stavebním spoření totiž může být maximálně tři procentní body. Většina stavebních spořitelen tento limit využívá a tak by kromě růstu úroku z úvěrů musely vzrůst i úroky z vkladů. A právě růst úroků u vkladových produktů je jedním z přímých pozitivních dopadů zvýšení kličových úrokových sazeb na bankovní klienty. Ostatní úvěrové produkty - spotřebitelské úvěry, kontokorentní úvěry a kreditní karty, které mají vyšší úrokové sazby by současné zvýšení klíčových úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu zdražit nemělo.

Rovněž devizový kurz koruny obvykle reaguje na změnu úrokových sazeb. Růst úroků mluví pro posilování naší měny. Silný kurz koruny zase zlevňuje dovážené zboží, dovolené v zahraničí a zmírňuje zdražování či podporuje zlevňování pohonných hmot. Silná koruna tak způsobuje nižší růst cen – pomáhá udržet inflaci. Naopak negativní dopad má sílící měna hlavně na exportéry, jejichž zboží na mezinárodních trzích prodražuje a snižuje tak jeho konkurenceschopnost.

Závěr:
Podle analitiků by středeční zvýšení úrokových sazeb mělo být v tomto roce již poslední. Bude ale záležet především na vývoji inflace, kurzu koruny a vývoji sazeb v okolních státech. Za současného stavu lze i v příštím roce čekat spíše další mírný růst úroků.