Sdružení nájemníků podpoří snahy o mimosoudní vyrovnání

"Považujeme to (mimosoudní vyrovnání) za rozumné řešení," uvedl Křeček. Také Evropský soud pro lidská práva podle Křečka stanovil, že omezení příjmů pronajímatelů nemusí být vždy nahrazeno jen zvyšováním nájemného, které by se vymklo sociální únosnosti, ale i jinak, například formou daňových úlev či příspěvky státu na opravy domů.

"Je daleko jednodušší pro stát přispět na opravy domů, také z důvodu veřejného zájmu, než vše řešit sociálními dávkami. Ty bude muset stát platit, protože lidé nebudou schopni nájmy, které jsou požadovány, ze svého příjmu zaplatit," řekl poté Křeček.

Sdružení zároveň v nejbližších dnech pošle do Štrasburku dopis. "Chceme štrasburský soud upozornit na reálnou situaci, která v ČR je a která se zásadně liší od situace v západních zemích," uvedl předseda sdružení. Jeden z hlavních rozdílů je podle Křečka to, že zatímco v západních zemích se za průměrný dostupný byt platí čtvrtina platu či důchodu, v ČR pronajímatelé požadují za stejný byt částku, která převyšuje průměrný důchod a téměř se vyrovná průměrnému platu.

Čeští majitelé domů podali do Štrasburku zhruba 3000 stížností na regulaci nájemného. V případě, že soud rozhodne, že je regulace poškodila, chtějí po českém státu žádat až 50 miliard korun. O vyřešení žalob vlastníků domů tak, aby se stát soudním přím vyhnul, hovořil Gandalovič po svém nástupu do funkce jako o jedné ze svých priorit. "Budou to obtížná jednání, ale pokusím se najít s žalobci smír," uvedl na počátku září Gandalovič.