Jak ale upozornila vedoucí oddělení vládních a finančních účtů ČSÚ Ludmila Vebrová, dnešní údaj je širší, než používá ministerstvo financí, protože zahrnuje i dluhy nefinančních institucí. Jde například o veřejné vysoké školy, některé příspěvkové organizace nebo Českou konsolidační agenturu a její dceřiné společnosti.
Vebrová řekla, že rozdíl proti jarním číslům způsobilo hlavně zvýšení vládního deficitu, tedy snížené příjmy a zvýšené výdaje státu. Ty přispěly k propadu o 30,9 miliardy korun. Například ministerstvo financí zpřesnilo výběr daně z přidané hodnoty směrem dolů o 10,3 miliardy korun a daní z příjmů o 4,3 miliardy korun.
Schodek vládních institucí loni vzrostl na 107,6 miliardy korun, o rok dřív činil 80,6 miliardy. Dluh vládních institucí v poměru k HDP loni mírně klesl o 0,33 procentního bodu na 30,42 procenta HDP. Konsolidovaný hrubý dluh vlády loni vzrostl meziročně o 48 miliard na 903,494 miliardy korun.
Zvýšené výdaje se promítly v pořízení investic. Vliv měly i ostatní kapitálové transfery, kam spadá mimo jiné odpuštění části ruského dluhu v rozsahu 2,3 miliardy korun. Sem spadají i přesuny majetku z vládních do veřejných institucí. Tam se podle Vebrové projevila například změna právní formy některých nemocnic nebo bezúplatné převody majetku z vlády.