Světová evoluce ve finančním sektoru zrychluje

Trh finančních služeb se velmi výrazně proměňuje. Po roce 2010 budou finanční instituce pracovat s jinými druhy aktiv, s jinými klienty a hlavním zdrojem jejich zisku budou jiné regiony, než dnes. To jsou závěry nejnovějšího průzkumu společnosti Deloitte. Podle tohoto průzkumu nepůjde o revoluci ve finančních službách. Na silně regulovaném trhu by ani nebyla možná. Nové trendy se prosadí v evolučním procesu, jenž bude provázen konsolidací. „Trh ve středí Evropě je v současné době svědkem mnohých procesů, které proběhly nebo probíhají na světových trzích,“ shrnul Mike Jennings, ze společnosti Deloitte Czech Republic, výsledky studie. „Pokračuje konsolidace bankovního sektoru a řada subjektů, které v něm působí, rozšiřuje svůj podíl na trhu prostřednictvím akvizic nejen ve střední Evropě, ale i v dalších přilehlých zemích, např. na Ukrajině. Ceny za obchody realizované ve střední Evropě výrazně rostou, neboť se snižuje počet bank, jejichž prostřednictvím je lze uskutečnit.“ Ostatně k podobným závěrům došli výzkumníci ze skupiny UniCredit, které jsme u nás publikovali v článku UniCredit: Bankovnictví výrazně poroste, hlavně v Rusku.

Kromě uměle podporovaného rozvoje využívajícího hojně nové akvizice vyhledávají investoři stále častěji možnosti zapojit se do přirozeného rozvoje prostřednictvím maloobchodních a hypotečních produktů. Důležité je pro ně nejen zaměřování se na nové klientské segmenty se silným potenciálem k dalšímu růstu, ale rovněž využívání výhod, které při distribuci výrobků přináší soustředění se na užší okruh zákazníků.

I přes svůj zájem o další růst nesmějí společnosti nabízející finanční služby zapomínat na potřebu zajistit průběžné dodržování regulačních požadavků, jako je Basel 2, koncepce Solvency 2, pravidla boje s legalizací výnosů z trestné činnosti AML nebo směrnice MiFID. V nejbližších letech proto bude důležitým úkolem zajistit, aby další rozvoj ve středoevropském regionu probíhal ruku v ruce s dodržováním příslušných předpisů. To bude úkolem dozorových a regulačních orgánů v jednotlivých státech a samozřejmě také Evropské komise.

Globalizace v rámci zákona
Jen poměrně velmi málo finančních institucí má rozvinuté obchody mimo své domovské státy. Příčiny leží nejen v propastných rozdílech mezi hospodářskou vyspělostí největších finančních center USA, Evropy a Japonska a rozvojovými zeměmi, v rozdílných národních mentalitách a spotřebitelských zvycích, ale také v míře ochrany národních trhů a silné regulaci finančních služeb, zejména Basilejské dohodě II či mezinárodních účetních standardech IFRS. Na druhou stranu dividendové výnosy domácích bank přinášejí zahraničním vlastníkům tučné zisky, jak si budete moci přečíst v analýze připravované na zítra, 6.10.2006

Přesto expanze na nově se otevírající trhy bude nezbytná. Banky k tomu donutí snižování marží na trzích vyspělých, kde klienti ve stále větší míře vyhledávají nové možnosti investování do nástrojů s vyšší výnosností: fondů soukromého kapitálu a hedgeových fondů. Tento závěr studie paradoxně Česko řadí do nevyspělých trhů, protože fondy soukromého kapitálu a hedge fondy v žádném případě nejsou u nás v běžné ditribuci pro obyčejného investora. Stárnoucí populace vyspělých zemí navíc zvyšuje své požadavky na výplatu výnosů. „Baby boomers“ budou nejbohatší penzisti, jací kdy žili. „Chtějí užívat a budou se na penzi chovat spíše jako teenageři než jako dědečkové a babičky starající se o vnoučata,“ píší autoři výzkumné zprávy.

Nové zdroje růstu tak peněžním ústavům skýtají otevírající se trhy a nově industrializované země, kam sice bude díky procesu liberalizace a potřebě kapitálu přístup usnadněn. Například Čína otevře trh finančních služeb v příštím roce jako součást plnění svých členských povinností ve Světové obchodní organizaci. V průzkumu 71 % dotázaných bank označilo Čínu za velmi důležitý trh po roce 2010. A například v Indii se liberalizace, privatizace a vstup zahraničního kapitálu projevil v růstu aktiv Reserve Bank of India z 187,2 mld. USD v roce 1998 na 546,4 miliardy dolarů očekávaných v příštím roce.

Fúze a akvizice budou stále dražší, navíc ztěžované snahami národních vlád chránit domácí finanční instituce, alespoň ty největší. V hojné míře se tak prosadí vlastní vstupy bank na tyto trhy. Důležité přitom bude, jak se bankám podaří vytvořit vhodné produkty pro tyto trhy a zároveň využívat know-how získaného léty obchodování v domovských zemích. Mohou počítat s rozsáhlou klientelou korporátní i soukromou. Přičemž ale v prvním případě půjde o klienty mnohem chudší, než na jaké byly zvyklé z vyspělých států. Ve druhém případě se jedná o velmi bohatý zdroj růstu. Například v Indii a Číně rychle roste počet příslušníků tzv. střední třídy a v roce 2010 jich bude více, než mají USA obyvatel. A plynule stoupají i jejich příjmy.

I když tedy budou finanční korporace schopné stárnoucím klientům vyspělých zemí nabídnout nové produkty a zajímavé služby, zřejmě nezlomí trend uplynulých 10 let, kdy mezi roky 1995 a 2005 rostl jejich zisk v Evropě a USA ročně o 10 až 13 %, zatímco v Latinské Americe tempem 30 až 50 %. Konkurence nicméně bude silná, marže nízké a rizika vyšší. Aby z toho tedy mohly bankovní domy profitovat, musejí obsáhnout co největší část těchto trhů a využívat výhod velikosti.

IT do kanceláří
Důležitou činností, na kterou se finanční instituce budou muset zaměřit, je platební styk. V současné době se u některých bank platební služby podílejí na celkovém zisku až 40 procenty. V posledních letech klesá podíl operací na přepážkách a prostřednictvím „papírových“ příkazů, ale výrazně roste podíl elektronických operací. Tato obvykle opomíjená činnost nabývá na důležitosti. „Finanční instituce musejí učinit strategické rozhodnutí a buď do těchto služeb investovat, nebo je outsourcovat,“ píší autoři zprávy. Výzkum ukázal, že 25 největších bank plánuje ročně během příštích tří let do IT investovat 50 miliard dolarů.

Zdrojem úspěchu na finančních trzích po roce 2010 nebudou jen nové produkty, ale také inovace procesů, které přinesou vyšší efektivnost a provozní úspory. Jak poznamenal jeden z účastníků průzkumu, nový produkt vás posune před konkurenci o tři měsíce, než jej někdo okopíruje. Ale výhody z inovovaného produktu trvají nejméně rok.

Autoři výzkumu si všímají, jak mnoho produktů a operací směrem ke klientům už probíhá on-line a kolik procesů ve finančních institucích zůstává v papírové nebo téměř papírové podobě. Nový přístup k IT technologiím si vyžádá už sama globalizace odvětví finančních služeb. Dalším důvodem, proč budou informační technologie pro back-office čím dál důležitější, jsou požadavky na dodržování regulačních pravidel a transparentnost. Nejde přitom jen o účetní standardy, daňové zákony, řízení rizik apod., ale také o automatizaci kontroly a zvýšení důvěryhodnosti finančních institucí, která se stává konkurenční výhodou. I když finanční instituce zachytí tyto nové, výrazné trendy, nemají jisté, že se po roce 2010 zařadí mezi vítěze, varují autoři zprávy. Zejména na nově se rozvíjejících trzích jsou příležitosti veliké, ale odměna není nároková, zdůrazňuje Deloitte.

Zdroj: Economist Intelligence Unit Survey, 2005