"I 17 let po otevření Východu boom zdaleka není u konce," komentoval statistiky ředitel rakouského institutu vnějších hospodářských vztahů (AWO) Walter Koren. Podle něj se dá předpokládat, že obdobnou tendenci bude mít rozvoj obchodu s Bulharskem a Rumunskem a s nástupnickými státy Jugoslávie.
Rakouský vývoz do celého světa obnášel během prvních sedmi měsíců tohoto roku 60,2 miliardy eur, z toho do pěti zemí střední a východní Evropy (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko) 6,9 miliardy, což představuje nárůst o 11,5 procenta. Pouze s Českem a Slovenskem má přitom Rakousko pasivní obchodní bilanci, zejména kvůli dovozu automobilů z těchto zemí.
Nejvíce zboží, za 1,9 miliardy eur, vyvezla alpská republika během prvního pololetí do Maďarska a do Česka (1,8 miliardy), což mezi pěti porovnávanými zeměmi znamená podíl 28 procent, potažmo 25,5 procenta.
Česká republika je však pro Rakousko ze všech zemí regionu nejatraktivnějším cílem pro přímé investice. Zatímco v roce 2000 mělo v Česku kapitálový podíl 1900 rakouských společností, letos už je to 2500. Celých 80 procent rakouských firem působících na českém trhu očekává v tomto roce další zvýšení objemu obchodu.
Rámcové podmínky pro obchod s novými členskými zeměmi EU přitom nejsou právě příznivé, všímá si rakouský deník Der Standard. Obrovský deficit v Maďarsku, zastavená privatizace na Slovensku, krize vlády v Praze a zděděné dluhy po předchozí exekutivě tamtéž, stejně jako nacionalistické tendence v Polsku a nacionalistické nálady vůči slovinské menšině v Korutanech přitom rakouským obchodníkům zjevně nijak nevadí, podotýká list.
Ani rakouské úřady přitom nedělají pro další rozvoj obchodu se sousedy maximum. Mezery jsou ještě v dálniční a železniční síti," upozorňuje Koren. Za promarněnou šanci označil ztroskotavší privatizaci bratislavského letiště, již zrušila nová vláda premiéra Roberta Fica, stále nedostatečné je podle něj i železniční spojení se slovinským Koperem, pro Rakousko druhým nejdůležitějším námořním přístavem. "Požadujeme urychlenou výstavbu Pyhrnské tratě z Prahy přes Brno, Linec a Štýrsko do Koperu," vyzval Koren. Příslušnou dohodu podepsala Česká s Rakouskem a Slovinskem na konci srpna.
Kvůli stížnostem soukromých subjektů na veřejnou soutěž se zdržuje například projekt takzvané severní dálnice A5 z Vídně do dolnorakouského Mistelbachu směrem na Brno.