Úroky v eurozóně stouply o čtvrt bodu na 3,25 procenta

Zvýšení sazeb se všeobecně očekávalo, třebaže inflace v eurozóně klesla v září na tříleté minimum pod dvouprocentní hranici ECB. Prezident Jean-Claude Trichet na minulém zasedání tento krok jasně signalizoval, když řekl, že banka bude zachovávat "velkou ostražitost" vůči rizikům inflace.

Se zvyšováním sazeb z historického minima dvě procenta začala banka kvůli zesilování inflačních tlaků loni v prosinci a dnešní krok je v tomto cyklu již pátý. Ekonomové předpokládají, že banka by mohla zvýšit sazby opět v prosinci, kdy by se tak základní úrok dostal na 3,5 procenta.

Nyní je sazba v eurozóně dva procentní body pod základní sazbou v USA a tři čtvrtě bodu nad srovnatelným úrokem v České republice, kde jsou sazby nyní vedle Švédska nejnižší v celé EU.

Trh nyní bude čekat, jak se na následné tiskové konferenci vyjádří Trichet a další činitelé banky. Dnešní zasedání se odehrálo v Paříži a bylo jedním ze dvou za rok, které se koná mimo frankfurtské ústředí ECB.

ECB ve své poslední prognóze z minulého měsíce zvýšila odhad inflace pro tento rok na 2,3-2,5 procenta z dosavadních 2,1-2,5 procenta a podobně učinila u předpovědi pro rok 2007. Meziroční míra inflace však v září podle předběžných údajů klesla díky poklesu cen ropy a pohonných hmot nečekaně výrazně na 1,8 procenta ze srpnových 2,3 procenta.

Inflaci by měl podle ECB tlačit vzhůru především zrychlený růst ekonomiky. ECB zvýšila odhad pro letošní růst zemí eura na 2,2-2,8 procenta z dosavadní prognózy 1,8-2,4 procenta a pro příští rok posílila předpověď na 1,6-2,6 procenta z červnového odhadu 1,3-2,3 procenta. ECB se také bojí trvajícího dopadu dřívějšího růstu cen ropy a jeho vlivu na mzdy a ceny; má také obavy z přílivu levných peněz do ekonomiky ve formě levných úvěrů pro soukromý sektor.