Největší zájem o práci v Česku mají lidé ze Slovenska. Zatímco ke konci roku 2004 jich v ČR působilo zhruba 60.000, loni to bylo již víc než 75.000. V prvním letošním pololetí podle statistického úřadu přibylo v ČR přes 3200 Slováků. Hned po nich zaměstnání v Česku láká nejvíc polské občany. Loni na konci roku jich zde mělo práci přes 12.600. O rok dříve jich bylo zhruba o třetinu méně.
Třetí nejpočetnější skupinou pracovníků z EU jsou Němci. Loni ke konci roku jich v zemi působilo 1743, předloni 1303. Letos za první pololetí evidovali statistici v Česku o 766 Němců víc než loni. O místo stojí stále víc i Litevci. Zatímco ke konci roku 2004 jich v ČR pracovalo 142, o rok později se jejich počet zvedl na 353. V letech před rozšířením to přitom byly jen čtyři desítky lidí.
Česko začínají pomalu objevovat i pracovníci z Portugalska, Řecka či Španělska. I když se jejich počty zhruba zdvojnásobily, nepřekračují zatím ale několik desítek.
Ze starých členských států přicházejí podle odborníků většinou vzdělaní lidé, manažeři, učitelé či experti z dalších profesí. Lidé z nových států pak pomalu začínají zaplňovat mezery na českém trhu práce. Například ve zdravotnických zařízeních působí mnoho sester a lékařů ze Slovenska.
Češi mohou volně pracovat v osmi nových členských státech. Devátá země - Malta - jim automaticky vydá povolení. Bez něj lze podle ministerstva práce získat místo i v Británii, Irsku, Švédsku, Itálii, Portugalsku, Řecku, Španělsku a Finsku. Francie a Belgie sestavily seznam profesí, v nichž je možné ucházet se o práci volně. Dánsko zjednodušilo vydávání povolení a Nizozemsko zvažuje jejich zrušení ke konci roku. Bariéry zachovává Německo, Rakousko a Lucembursko. Platí také ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku a Norsku. Padly naopak na Islandu.