ČNB zvýšila sazby kvůli pravidelné změně vývoje ekonomiky

Podle členů bankovní rady se ekonomika již dostala do jiné fáze cyklického vývoje, kdy se bude prosazovat její trvalejší pohyb okolo rovnovážných hodnot.

Na bankovní radě zazněl ovšem i názor proti zvýšení úrokových sazeb již v září. Důvodem argumentu pro odložení rozhodnutí o sazbách až na říjen byla především absence základních inflačních tlaků. "Na podporu ponechání úrokových sazeb beze změny bylo také řečené, že probíhající pokles světových cen ropy může ovlivnit inflační očekávání směrem dolů," uvádí zápis.

Srpnová inflace byla proti červencové prognóze centrální banky o 0,2 procentního bodu vyšší, tedy 3,1 procenta. Podle bankéřů šlo o důsledek růstu cen potravin, které měly podle prognózy klesnout. Rychleji rostly i ceny pohonných hmot.

Ohledně vývoje veřejných financí bankovní rada zdůraznila, že se zhoršuje především dlouhodobý výhled vývoje veřejných financí. Celkově většina členů bankovní rady zhodnotila rizika naplňování červencové prognózy jako mírně proinflační.

Protiinflačním rizikem podle členů bankovní rady již není nadále kurz koruny. "Budoucí rizika vývoj měnového kurzu jsou nyní rovnoměrněji rozložena oběma směry," uvádí zápis.

Růst HDP ve druhém čtvrtletí byl o jeden procentní bod nižší než odhady v prognóze. HDP rostl o 6,2 procenta.

Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu 27. září hlasovalo pět členu bankovní rady ČNB; dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, vzrostla na 2,50 procenta.