"Zákoník práce se tak odkazuje na normu, která neexistuje, respektive která kvůli své neplatnosti není součástí našeho právního řádu," uvedla Králíková. Podotkla, že nový pracovní kodex sice nezbytné pojmy proti diskriminaci obsahuje, situace pracovníků by se ale od ledna kvůli neexistujícímu antidiskriminačnímu zákonu mohla "dramaticky změnit k horšímu". Podle ředitelky GS by tak diskriminovaní měli cestu k ochraně ještě obtížnější než dosud.
Česko mělo antidiskriminační zákon přijmout již při svém vstupu do EU v roce 2004. Norma má zajistit rovné zacházení a přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám či bydlení bez ohledu na rasu, pohlaví, sexuální orientaci, věk, postižení, jazyk, náboženství, politické smýšlení či členství ve stranách a odborech. Má chránit i před znevýhodněním kvůli majetku či rodinnému stavu. Sněmovna v květnu senátní veto zákona nepřehlasovala. Normu čeká celý legislativní proces od počátku.
Podle Králíkové by "nejjednodušším" řešením bylo rychlé přijetí antidiskriminačního zákona. Tento postup ale není kvůli legislativním lhůtám a politickému rozložení sil reálný. Ředitelka GS míní, že další možností je odsun platnosti pracovního kodexu. Roční odklad navrhuje i vláda ODS. Proti odsunu je levice i odbory.
"Minimálně by se vše mělo upravit tak, že buďto bude přijat antidiskriminační zákon, a pak na něj zákoník bude navazovat, anebo antidiskriminační zákon přijat nebude, a pak na to musí reagovat příslušná ustanovení zákoníku práce," řekl Nečas. Sám však přijetí antidiskriminační normy nepodporuje.