Inflace v září meziročně klesla na 2,7 procenta

Na meziroční růst cen měly nadále rozhodující vliv změny cen bydlení a energií. Ceny zemního plynu byly vyšší o 24,6 procenta, elektřiny o devět, tepla o 11,6 a tuhých paliv o 11,8 procenta. Druhý největší vliv měl pohyb cen potravin a nealkoholických nápojů (0,5 procentního bodu). Z potravin nejvíce vzrostly ceny brambor (o 93,1 procenta), běžného pečiva (o 33,7 procenta), ovoce mírného pásma (o 16,1 procenta), chleba (o 16,0 procenta) a čerstvé zeleniny (o 14,6 procenta).

Na snižování cenové hladiny naopak působil podobně jako v minulých měsících zejména pokles cen odívání a obuvi, bytového vybavení a zařízení domácností, ke kterým se nově zařadil i oddíl doprava, kde kromě pohonných hmot byla levnější než před rokem auta, motorky i jízdní kola. U pohonných hmot jde přitom o první meziroční pokles cen od března loňského roku. Nižší než loni byly i ceny drůbeže, jižního ovoce, čokolády a výrobků z ní, a také kávy čaje a kakaa.

Ceny zboží podle statistiků meziročně vzrostly o 2,2 procenta a ceny služeb o 3,5 procenta.

Meziměsíční pokles spotřebitelských cen způsobilo z převážné části snížení cen zájezdů v průměru o 18,2 procenta. Po pěti měsících růstu klesly o 2,6 procenta i ceny pohonných hmot. Levnější byly i některé potraviny, především čerstvá zelenina (o 11,3 procenta) a ovoce mírného pásma o 9,2 procenta.

Na zvyšování cenové hladiny působil růst cen bydlení, kde ceny tuhých paliv vzrostly o 8,4 procenta. Vlivem nových modelů podzimního a zimního oblečení a bot se zvýšily i ceny v oddíle odívání a obuv. V souvislosti se zahájením nového školního roku vzrostly ceny za vzdělávání o 2,6 procenta, z toho například poplatky v mateřských školách o 4,8, ve školních družinách o 3,2 a za výuku cizích jazyků o 2,9 procenta. Vzrostly i ceny ve školních jídelnách o 0,7 procenta, ceny za ubytování na vysokoškolských kolejích byly vyšší o 3,2 a v internátech o 1,4 procenta. Z potravin vzrostly hlavně ceny brambor o deset procent a jižního ovoce o 3,4 procenta.

Ceny zboží úhrnem nicméně klesly o 0,1 a ceny služeb o 1,5 procenta.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 2,8 procenta, tedy o 0,1 procentního bodu vyšší než v srpnu 2006.

Ve srovnání s Evropskou unií je inflace v ČR zřejmě nepatrně pod průměrem. Ve 25 členských zemích byl podle předběžných údajů meziroční přírůstek harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) v srpnu 2,3 procenta. Nejrychleji rostly ceny v Lotyšsku o 6,8 procenta, naopak nejméně ve Finsku o 1,3 procenta.

V ČR podle předběžných výpočtů klesl v ČR meziměsíčně HICP v září o 0,5 procenta, meziročně zpomalil na 2,2 procenta (ze 2,6 procenta v srpnu).

Bleskový odhad meziročního růstu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen pro eurozónu podle Eurostatu za září 2006 je 1,8 procenta.