Podíl krátkodobého dluhu na celkové hodnotě vzrostl na 19,5 procenta z 17,6 procenta na konci druhého čtvrtletí. Podle MF je tak stále ve vyhlášeném cílovém pásmu.
Takzvaný obchodovatelný státní dluh na konci září dosáhl 711,3 miliardy korun a za poslední tři měsíce stoupl o 15,2 miliardy korun.
V zahraničním financování stát ve třetím čtvrtletí čerpal vládní půjčky od Evropské investiční banky ve výši 2,3 miliardy korun. "O další emisní činnosti na zahraničním kapitálovém trhu navazující na lednové privátní umístění japonskému investorovi ministr financí nerozhodl," uvedlo MF.
Průměrná splatnost státního dluhu stejně jako ve druhém čtvrtletí dále poklesla oproti konci prvního čtvrtletí na hodnotu 5,9 roku. To již představuje opuštění vyhlášeného cílového pásma.
Státní dluh je dluhem centrální vlády. Spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten loni stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Rostl však pomaleji než ekonomika a v poměru k hrubému domácímu produktu poklesl na 30,49 procenta.